Boltův mindset – co si z něj vzít pro obchodování

V pátek 20.května byl hostem Radiožurnálu sprinterský mág Usain Bolt, rozhovor s Lucií Výbornou byl předtočen zřejmě v předvečer závodu ostravské Zlaté tretry, které se pravidelně účastní. Jelikož v rozhovoru zazněla řada zajímavých a užitečných paralel i pro trading, napadlo mě je shrnout v jakémsi zamyšlení, či chcete-li článku.

Foto (c)depositphotos.com

Článek připravil trader vystupující na Finančníkovi pod nickem ondrašu.

Sám obchoduji na trzích již delší dobu - teoretická „informační“ příprava od roku 2006, praktické papertradování od roku 2007 až po živé obchodování od roku 2008 s drobnými přestávkami a kolečky paper-live. Přirozeným vývojem jsem nyní již ve fázi, kdy mě více než grafy s tím jak-kdo-kde-kdy vstupoval, zajímá spíše to, co stojí za tím – tedy takové ty věci „hůře uchopitelné“ jako např. nastavení mysli, určitá vyrovnanost, vyladěnost a pocit z toho, co dělám. Je to logický a zcela přirozený vývoj, kdy člověk jakožto nejdříve nepopsaný kus papíru v tomto odvětví, si nejprve potřebuje zmapovat okolí a možnosti, které se mu nabízejí, získat základní informace a přehled, vyzkoušet si je nanečisto a následně reálně si vše postupně zažít a osvojit.

Jako člověk a současně i trader se chci neustále posouvat dopředu, rozvíjet a pracovat na svých rezervách. Svou pozornost tak nyní více než samotným grafům a konkrétním vstupům věnuji spíše mentálnímu nastavení a vůbec problematice zabývající se těmito ingrediencemi úspěchu. Obrovská výhoda je, že v době internetu se dá na toto téma posbírat opravdu výživný a velmi pestrý materiál a navíc co je důležité – mentální složka výkonu se dotýká téměř jakékoliv profese – ať už daytradera, lékaře, sportovce či herce. Zajímavého materiálu je tak opravdu mnoho, já jsem si oblíbil například videa Mariana Jelínka. Vyhovuje mi informace přijímat právě z videí a audií, jelikož čtenář jsem velmi lenivý a mizerný. Abych se ale vrátil zpět k tématu článku a k tomu, co si z něj lze odnést pro trading.

V Boltově případě jsem čekal šprýmujícího sportovce, který rozhovor pojme velmi uvolněně. Za mikrofonem však seděl již plně koncentrovaný atlet na závod, který odpovídal na otázky přímo, jasně a otevřeně. O to víc byl celý rozhovor zajímavější. Klíčovou „nití“, která spojovala téměř všechny jeho odpovědi, byla příprava, koncentrace a klid, resp. určitá vyrovnanost. Na otázku, zda je při samotném závodě nervózní, či z něj má nějaké obavy, odpověděl jamajský rekordman poměrně jednoznačně - řekl, že přesně ví, co musí udělat k tomu, aby byl úspěšný. Přesně ví, kolik tréninkových dávek musí odpracovat, jak přistoupit k rehabilitaci, jak se naladit na samotný závod apod. A proto když ví, že vše toto na 100 % splnil, není již žádný důvod k tomu, aby byl nervózní či měl nějaké pochyby o výsledku – zkrátka ví, „že udělal vše co měl a co bylo potřeba“ a už zde na tomto místě je vítěz. Ten samotný závod, necelých 10 vteřin, už je v jeho hlavě vlastně jen něco navíc, něco jako závěrečné titulky k filmu, protože to klíčové, těch 95 % práce, která není vidět, tak ta již byla úspěšně vykonána. V samotném závodě je tak již naprosto klidný a vyrovnaný a vlastně ho už nic nezajímá – kdo běží vedle, jaké je počasí a v podstatě i konečný výsledek. Jde do toho s tím, že na své straně udělal vše co mohl a to zatím vždy vedlo k úspěchu.

Velmi otevřeně pak mluvil i o případném konci kariéry. Bolt sympaticky na rovinu řekl, že sezóna po olympiádě v Riu bude zřejmě jeho poslední, jednoduše proto, že už nemá kam stoupat výš a všeho již dosáhl a těžko by tak v sobě hledal další motivaci pro tvrdý trénink. I to je další znak mimořádných lidí – vědí, proč to či ono dělají a nebojí se tuto činnost opustit, pokud už v ní nevidí další smysl či by jim neměla přinášet větší radost.

Další fascinující věcí je to, co pak lidé vidí v televizi – tedy oněch zhruba „zbývajících 5 % výkonu“. Vidí usměvavého jamajského dlouhána, vtipkujícího, dělajícího různá gesta pro fanoušky, pak výstřel, start, necelých 10 vteřin a vítězné gesto. Vypadá to jako nic, jednoduše, jako hrozná sranda a pohoda a jsem tak rád, že rozhovor s Boltem dal trochu nahlédnout pod tuto slupku a vyslal jasnou zprávu všem: Bavte se tím, co děláte, bavte tím i ostatní, čím tvrději budete pracovat, tím více to bude vypadat, že to vlastně nic není – a je jedno, zda jde o běh, obchodování či něco jiného.

Myslím si tak, že jako tradeři si z Boltova přístupu můžeme vzít mnohé. Od náročného tréninku, tvrdé přípravy, nastavení hlavy, koncentrace na sebe a svůj výkon (nikoliv věci okolo), důvěru v náš systém (know-how), důraz na 95 % práce, kterou uděláme (je potřeba udělat) předtím, než se trhy otevřou a schopnost zůstat klidní a vyrovnaní bez ohledu na aktuální výsledek, pokud jsme vše předtím, co jsme měli udělat, udělali správně. Pak se nemusíme ničeho bát, ani v tak „nejistém“ prostředí jako jsou finanční trhy.

Přijde mi, že řada nováčků, a ani já jsem nebyl samozřejmě jiný, hodnotí obchodní seanci více na základě toho, jakým výsledkem dopadla, tedy kolik vydělali, či naopak ztratili, než na základě toho, jaký výkon v ní podali – co se týká přípravy, koncentrace, naladění, dodržení strategie apod. To je pak v trzích velmi ošidné a vytváří nepříjemný dojem, že vlastně nemají situaci pod kontrolou a jsou tak jakýmisi pouhými rukojmími trhů a jejich nahodilosti. Pokud by měl tento článek přispět k tomu, že třeba jen 1 čtenář změní na toto náhled a dá v hodnocení obchodního dne větší důraz na svou práci a výkon než na P/L, čímž si bude postupně budovat důležité sebevědomí a důvěru v to, co dělá, budu jedině rád.

Přeji všem dobré obchody a hlavně ať nachází radost v tom, co dělají.

Článek připravil trader vystupující na Finančníkovi pod nickem ondrašu.