Backtest: ano, či ne?

Evergreen mezi tématy k diskuzi – je backtest důležitý, nebo je to ztráta času? Pojďme se podívat na některé velmi důležité body, na které není dobré zapomínat.

Pokud budeme hovořit o backtestu, je třeba vždy nejprve definovat, jak obchodujeme. Diskrečně, nebo mechanicky? Cesta „mezi“ není. Pokud obchodujeme mechanicky, tj. s využitím počítače (AOS – automatizované obchodní systémy), pak je myslím zcela neoddiskutovatelné, že rozsáhlé historické backtesty jsou naprostým základem.

V případě diskrečního obchodování situace tak jednoznačná být nemusí. Nejprve – co je vůbec diskréční obchodování? Z mého pohledu jde o jakýkoliv trading, kdy obchodník zadává příkazy ručně. Někteří obchodníci mohou mít volnější pravidla, jiní velmi striktní, podobající se AOS, ale výsledky obchodování do určité míry vždy nakonec záleží na aktuální reakci a často na posouzení obchodníka.

Diskreční přístup vnáší do tradingu flexibilitu, kdy své strategie můžeme snadno přizpůsobovat aktuálním podmínkám v trhu, ale současně i „nejistotu“. Nemůžeme „nacvičit“ všechny možné obchodované scénáře, protože zjednodušeně řečeno trhy vypadají z mnoha důvodů pokaždé trochu jinak. Zcela konečnou podobu dává každému obchodu až samotný diskreční obchodník a jeho zkušenost.

Má tedy smysl diskreční obchodní systémy backtestovat? Podle mého přesvědčení absolutně ano, ale je potřeba neustále myslet na to, že testujeme určité „rámce“. Například: Své obchodování mám postaveno na následujících blocích – S/R úrovně, cenové patterny (IM divergence) a finální vstup skrz potvrzení momenta. Jednoduše řečeno vstupuji v naplánované oblasti, když skrz orderflow vnímám aktivitu i ostatních obchodníků, kteří by svými příkazy mohli trh pohnout plánovaným směrem. Backtestování přístupu jako celku by bylo velmi náročné, jestli vůbec možné a smysluplné.

Ovšem pokud přístup nebudu backtestovat, jak vím, že poskytuje určitý edge? Osobně to řeším tak, že testuji dílčí části – tj. začínám od jednodušších, více mechanických prvků stejně, jako když trhy objevuje začínající trader. Testoval jsem například reakce trhu na některé mechanické úrovně typu high/low dne, které dnes používám jako jedny ze S/R úrovní. Zjišťoval jsem pravděpodobnosti typu: Pokud trh otevře pod low předchozího dne, jaká existuje zhruba pravděpodobnost, že se trh od dané oblasti odrazí alespoň x dolarů? A podobně. Stejně rámcově jsem testoval i intermarket divergence a některé další prvky svého obchodování. Skrz podobné backtesty pak získávám to hlavní, na čem mohou svůj trading stavět – důvěru, že to, co dělám, má nějakou statistickou relevanci.

Pokud obchodník začíná, je přirozené, že bude testovat základní principy, které samy o sobě nebudou v mechanické podobně dlouhodobě robustní. Je ale potřeba někde začít. Nevěřím tomu, že někdo může poprvé v životě otevřít platformu, začít klikat, za měsíc „pochopit trhy“ a začít systematicky vydělávat. Není to podle mě možné hlavně z důvodu, že jakákoliv forma tradingu představuje hru pravděpodobností – inkasujeme nejen profity, ale i ztráty. A abychom mohli ztráty přijímat, musíme mít opravdu důvěru v to, co děláme. A důvěru nemůžeme získat jinak než přes zkoumání historie a samozřejmě následně tréninkem v reálném čase (paper a pak live). Živé obchodování – jak už jsem zde psal několikrát – je samozřejmě to, kde se obchodník bezpochyby naučí nejvíce. Ale je to velmi časově náročné. Mnohem časově efektivnější je mít připravenou hrubou podobu obchodního plánu předtím, než s daným systémem začnu trávit drahocenný čas sledováním trhů.

Ovšem backtest může být nejen dobrý sluha, ale i zlý pán. Kde se nejčastěji obchodníci dopouštějí chyb?

Backtest jako vrchol umění. Nikdy bych nevěřil, k jakému „mistrovství“ mohou někteří začínající tradeři backtest dotáhnout. Extrémně sofistikované excelové tabulky, jejich propojení s analytickými platformami, pokročilé statistické výpočty, 3D grafické interpretace atd. Je skutečně třeba rozlišovat diskréční a mechanický trading. V diskréčním tradingu představuje backtest hrubou stavbu a tak je třeba k němu přistupovat. Osobně dodnes pracuji s velmi, velmi jednoduchými excelovými tabulkami, které mi poskytují vše, co potřebuji.

Roky strávené nad backtestem. Je jasné, že začátečníkům trvá vše déle, ale otestovat určitý základní obchodní plán by nemělo trvat déle než několik týdnů. Pokud začínáte, je naopak dobré netrávit s backtestem extrémně mnoho času. Stačí získat první představy, jak přibližně funguje situace, kterou chcete obchodovat, jaké zhruba používat výstupy a je dobré začít situaci sledovat v trzích v reálném čase. Brzy jistě získáte nové podněty, které by vás měly posunout dále.

Snaha postavit na stručném backtestu zcela detailní AOS . V backtestu hledám hrubé odpovědi typu: Jak konkrétně vypadá situace, kterou chci obchodovat? Jaká je frekvence daného patternu? Je lepší používat větší, nebo menší stop-loss? Jak se zhruba projeví rozdíly? Atd. Co však každý diskreční obchodník musí časem pochopit je, že historie je historie a současnost může být úplně jiná. Backtest je prostě základ – něco, od čeho se mohu odpíchnout při hledání dalších odpovědí. Lidé neradi slyší, že v obchodování nejsou žádné jistoty, jen risk. Backtest nám také neposkytuje žádné jistoty, ale určitá vodítka, která můžeme dále rozvíjet. Pokud chceme obchodovat mechanicky na základě historických dat, je třeba robustně zbacktestovat opravdu velkou historii dat (deset let) a exekuce svěřit počítači. Jen tak budeme mít šance, že backtest a exekuce budou opravdu konzistentní. V případě diskrečního obchodování stačí zbacktestovat menší historii, ale výsledky je třeba vnímat jako startovací základ.

Někoho mohla například zaujmout cenová formace (price action), kterou jsem nedávno popsal v článku Studujeme Price Action I. Aby mohl začínající trader založit na obchodování podobné formace profitabilní trading, je třeba se ponořit do historie a formaci zkoumat – tj. backtestovat. Skrz backtesty získáme představu, zdali vůbec teoreticky dokážeme vyhledávat takové formace, které půjdou v kombinaci s určitými výstupy obchodovat profitabilně. Mohu například strávit 14 dnů nad backtestem a zjistit, že nemám zatím dostatek pravidel, abych na formaci postavil profitabilní trading – i to může být pozitivní výsledek backtestu, který nám ušetřil mnoho času. Mohu ale zjistit, že pattern na historických grafech umím vyhledávat a „úspěšně“ na něm stavět obchodní systém. Z backtestu vím, kam zhruba bych měl umístit výstupy, jakou zhruba očekávat frekvenci obchodů a další parametry money managementu. Mohu se pustit do paper tradingu a později live tradingu s tím, že mám ověřeno, že to, co sleduji, má nějaký otestovaný základ. Osobně jsem pak připraven myšlenku dále diskréčně rozvíjet – sledovat s jakou dynamikou se vytváří zisková formace a s jakou ztrátová, v jakém kontextu trhu se objevuje nejčastěji úspěšná podoba patternu atd. Coby nový obchodní plán si tak situaci budu nejprve osahávat více „mechanicky“, abych postupně do tradingu mohl vnášet své nové zkušenosti a posouvat přístup k vyšší stabilitě a robustnosti. To je již část diskrečního tradingu, která se historicky otestovat nedá a která je jednoznačně nejdůležitější. Ale abych se k ní propracoval, mám velmi dobrou zkušenost s tím mít k dispozici alespoň hrubé statistiky získané z backtestu, na kterých mohu stavět.