AOS v praxi: Co jsem si vzal ze slabého kvartálu

První čtvrtletí letošního roku nebylo pro AOS breakout strategie zrovna snadné, obzvláště pak měsíc březen. Samotný ztrátový kvartál není až takový problém, je to něco, na co je zkušenější obchodník už zvyklý, že tu a tam přijde – a je s tím třeba zkrátka počítat. Více k zamyšlení však vede případná rychlost, se kterou je schopno portfolio na přechodnou dobu spadnout do drawdownu – a v tomto ohledu bych dnes rád popsal několik svých myšlenek.

Předně mně dovolte ještě jednou připomenout, že jakýkoliv tradingový přístup na světě bude mít svá slabší a ztrátová období – nevím o strategii, kterou by se dalo něčemu takovému zcela vyhnout (a již z podstaty trhů to ani není možné). Ztrátová období tedy nejsou tím, co by mě vyloženě trápilo (i když letošní první kvartál byl doposud nejslabší, jaký jsem kdy s AOS zažil), protože se zkušenostmi si na takové věci zvyknete a víte, že po horších časech přijdou zase ty dobré. Přesto po zpětné analýze prvního letošního kvartálu vím, že drawdown i jeho rychlost bylo možné zmírnit skrze lepší práci s money managementem. To je samozřejmě také něco, na čem už druhým rokem pracuji, ale projekt je velmi náročný (jedná se o vývoj vlastní samostatné aplikace pro řízení portfolia a rizika, kterou vyvíjím ve spolupráci s dalšími kolegy, aplikace bude pak určena čistě a jen pro naše účely), a tudíž zatím musím pracovat s tím, co mám k dispozici. Přesto existují i jednodušší a v TradeStation reálně aplikovatelné způsoby zlepšení, které mohou při troše snahy a přemýšlení snížit dopad podobných slabších období. Pojďme se tedy podívat, co jsem mohl udělat v prvním kvartále lépe (a co bude definitivně vyřešeno během letošního roku s přechodem na velmi sofistikovaný způsob risk, portfolio a money managementu).

1) Omezení risku vysoce korelujících strategií a ostatních strategií ve stejné skupině trhů

Největší problém v prvním čtvrtletí nebyly samotné ztráty (většina ze systémů, které zažily DD, se v rámci tohoto DD stále pohybuje na přijatelné úrovni), ale fakt, že když zrovna přišel ztrátový den, měl jsem otevřených příliš mnoho strategií dohromady, takže ztráta za daný den se nakumulovala.

V naší budoucí aplikaci řízení risku toto budeme řešit s pomocí takzvaného Group Heat Control omezení. Zkrátka a dobře strategie ve stejné skupině (tj. například skupina "Indexy") budou mít povolený maximální risk v rámci součtu všech právě otevřených pozic/strategií v dané skupině. Jinými slovy, každá strategie má svůj stop-loss a jednoduchý algoritmus bude hlídat, aby součet všech stop-lossů aktuálně otevřených pozic v dané skupině nepřesáhl například 3 % celého mého aktuálního účtu (nebo jinou hodnotu, jak co komu vyhovuje a také s jak velkým účtem pracuje). Pokud by bylo dosaženo této hodnoty otevřeného risku v dané skupině, další pozice se již nebudou otevírat.

Jenom toto jednoduché pravidlo mně mohlo pomoci v prvním čtvrtletí letošního roku snížit drawdown minimálně o třetinu, možná i více. Velmi mě mrzí, že zatím nemám Group Heat Control aplikovaný na praktické úrovni, protože díky tomu jsem si zažil i 2–3 po sobě jdoucí dny se ztrátou 5 % účtu a více (takže chvilkové větší DD účtu byly skutečně docela rychlé). Na druhou stranu už v dohledné době bude problém vyřešený.

I když nejsem specialista na EasyLanguage, jsem si vcelku jistý, že pro samotnou funkci Group Heat Control není nutné vyvíjet samostatnou aplikaci (to vyvíjíme jen z důvodu, že součástí budou i další výrazně sofistikovanější a komplexnější metody řízení risku, které již v EL naprogramovat není možné). Jakýkoliv jenom trochu zkušenější programátor určitě toto v TS nebo MCH tedy zvládne – doporučuji určitě na Group Heat kontrole zapracovat, tato jednoduchá metoda může výrazně pomoci v ošklivých dnech, kterými si někteří z nás v prvním kvartále prošli.

2) Když se nedaří, redukovat, když se daří, přidávat (aneb snižovat expozici, pokud je strategie v drawdownu)

Už někdy před delší dobou jsem psal na Finančníkovi článek o tom, že ze všech mých testů a výzkumů vychází, že jediná možná a funkční cesta ve špatných obdobích je redukovat pozice. Ano, návrat z DD je pak sice pomalejší, ale důležitější je, že tímto způsobem ve špatném období chráníme náš kapitál a nedovolíme jít s celým naším portfoliem do příliš hlubokého DD.

Osobně hledím na své strategie jako na zaměstnance firmy: Pokud odvádějí skvělou práci, zaslouží si větší % mého účtu, pokud odvádějí mizernou práci, zaslouží si jen malou část mého účtu.

Algoritmů pro řízení redukování a přidávání pozic / systémů / % risku na obchod může být skutečně velké množství a zde si musí každý udělat svůj vlastní research a testování, aby našel tu nejvhodnější metodu pro své vlastní portfolio a svůj styl obchodování.

Pointa by měla být ale vždy následující:

• Čím více je systém v drawdownu, tím méně byste mu měli dovolovat obchodovat kontraktů.
• Pokud se systém ze svého drawdownu vrací, můžete mu začít vyšší počet kontraktů pomalu vracet.
• Pokud obchodujete jen s jedním kontraktem, začněte uvažovat v rámci dočasného redukování systémů.
• Tj. například systémy s vyšším DD by měly mít nižší prioritu než ty, kterým se stále daří lépe – a v celkově špatném období pro danou skupinu (např. Indexy) byste měli redukovat systémy v dané skupině a snižovat tak zátěž v rámci celé skupiny, dokud se opět trhům nezačne pro danou skupinu lépe dařit.
• Poslední volbou je pak snižovat nebo zvyšovat % risk alokovaný pro každý obchod v rámci daného systému. K tomu je však již často třeba vyšší účet. Pointa je pak opět jednoduchá – čím větší DD, tím menší % risk na obchod z celkového účtu dané strategii přidělíte.

Osobně jsem právě touto částí strávil nejvíce času z posledních dvou let, kdy jsem pracoval na cestách řízení rizika, a v rámci naší aplikace řízení risku bude toto také nejdůležitější část, v rámci které budeme používat opravdu sofistikovaný a vcelku unikátní algoritmus (doposud nevím, že by podobný někdo jiný používal). Vyzrazovat více zde bohužel nebudu (sorry, ale jedná se o pro mě velmi cenné intelektuální vlastnictví), ale zmiňuji toto jako inspiraci, že právě část redukování a přidávání je něco, nad čím se vyplatí dlouhodobě přemýšlet a zkoušet různé přístupy. Pokud ale začnete jen něčím jednoduchým, už jen tím můžete udělat výrazný (a myslím tím skutečně výrazný) krok vpřed – a velmi si pomoci ve slabých obdobích.

3) Snížení biasu na stranu long (resp. přidání strategií na stranu short)

Posledním bodem zůstává skutečnost, že mám v portfoliu mnohem více strategií na stranu long než na stranu short. V momentě poklesů trhů se nabízely zajímavé příležitosti, které mohly výrazně snížit drawdown (a pomoci se mnohem rychleji dostat zpět), bohužel ale ve většině z nich jsem nebyl.

Se strategiemi na stranu short to minimálně v případě breakout strategií na indexech není snadné. Jednak je mnohem jednodušší stavět robustní strategie na stranu long, jednak trhy obecně mnohem více trendují směrem vzhůru, takže případné strategie na stranu short mají často malý statistický vzorek obchodů, což mě trochu odrazuje od jejich nasazení.

Přesto mohou být short strategie výraznou diversifikací a nápomocnou částí v portfoliu, takže i v tomto ohledu se budu snažit nyní zapracovat na hledání více systémů, které by obchodovaly na obě strany a umožnily tak profitovat i na poklesech. Všechny k tomu potřebné nástroje mám k dispozici. Pouze je to trochu hledání jehly v kupce sena, takže bude opět třeba se obrnit trpělivostí 🙂

Závěr

Jak už jsem zmínil na začátku článku, na většině oblastí víceméně již pracuji a za pár měsíců, jakmile bude existovat plně funkční verze našeho programu pro řízení rizika, bude možné podobné slabší měsíce zvládat mnohem elegantněji, s mnohem menším dopadem. Většina zkušenějších AOS traderů by měla být ale schopna si sama vytvořit v TradeStation takové řídící kódy, které jim dle mých rad výše pomohou rovněž k lepšímu řízení risku. Praktická aplikace je samozřejmě výzvou (a také know-how, které zde už více a hlouběji, než jsem právě popsal, rozvádět nechci), ale všechna tato práce má do budoucna jen a jen pozitivní přínos. Problém podobných slabších období nevidím téměř vůbec (nebo jen minimálně) v samotných strategiích (každou strategii občas čekají slabší období), ale především v tom, jak řídíme v takových chvílích náš kapitál a pracujeme s jeho expozicí. (Samozřejmě ale základním předpokladem i nadále zůstává, že musíte mít kvalitní a robustní strategii jako základ, tj. dokud se nenaučíte vytvářet opravdu kvalitní a robustní AOS strategie a nezvládnete tuto část na jedničku, nemá příliš smysl zabývat se komplexnějším portfolio a risk managementem, protože stejně nebude co managovat).

Pokud začnete třemi body popsanými výše, už jen tím si můžete opravdu výrazně pomoci do slabších dnů a měsíců.