Každý, kdo testuje potenciální obchodní systémy pro budoucí obchodování, zcela jistě sleduje pro posouzení parametry jako celkový profit, procentuelní úspěšnost, průměrný zisk na obchod, draw-down, atd. Osobně však při posuzování systémů s možným budoucím nasazením sleduji ještě jeden aspekt, o kterém bych se rád zmínil v tomto článku.

V prosinci 2009 jsem několik článků věnoval jednomu z intradenních systémů hojně diskutovaném v našem diskuzním fórum. Dnes se ke konceptu vrátím s několika svými tipy, které, jak pevně věřím, mohou opět pomoci ostatním traderům v hledání cesty k profitům.

Prakticky každý rok se v posledním předvánočním článku snažím tradery motivovat k tomu, aby využili volno nejenom k povalování u televize, ale také k práci na tradingu - ať už jde o to vůbec začít, nebo pokročit trochu vpřed. Pro letošní rok jsem připravil praktický rozcestník, který by všem "nelenochům" měl napovědět, kudy kam.

Dnešní článek nebudete recenzí software, ale spíše tipem na zajímavý prográmek, který může stát za prozkoumání. Jde o OptionsOracle - bezplatný software pro opční analýzu.

Pokusím se dnes shrnout 30 bodů intradenního obchodníka, které považuji za důležité. Chápejte všechny body jako inspiraci, vezměte si z nich to, co potřebujete. Rozhodně se však jedná o inspiraci k serióznímu zamyšlení - určitý sumář mých zkušeností a pozorování za řadu let. O jednotlivých bodech přemýšlejte - nejsou to rady k okamžité aplikaci, ale rady k zamyšlení nad efektivním pohybováním se v trzích.

V diskuzi u minulého článku, který se věnoval automatickému testování breakoutu první korekce v TradeStation, jsem slíbil ukázku, jak stejný postup provést v programu NinjaTrader. Ten je pro testování dostupný zdarma a představuje tak zajímavou alternativu nejen pro začínající obchodníky.

Není příliš obvyklé, abych psal na téma obchodní software. Přesto bych dnes rád věnoval článek jednomu zajímavému programu, který může být pomůckou pro každého, kdo se zajímá o obchodování s pomocí více časových rámců, nebo-li multi-timeframe.

Dnes navážu na svůj minulý článek „Studujeme intradenní systémy - breakout první korekce“ a prakticky vám ukážu, jak přibližně složité je vytvořit automatický test strategie, jehož výsledky byly v článku uvedeny.

Když jsem se před mnoha lety pokoušel o studium Japonštiny (velmi brzy jsem tyto snahy vzdal, skutečně se jedná o mimořádně těžký jazyk), poprvé jsem se dozvěděl, že abecedy některých východních řečí fungují trochu jinak, než na co jsme zvyklí v našich končinách: jednotlivé znaky čínštiny nebo japonštiny dávají zcela jiný význam, pokud je nečteme samostatně, avšak jako skupinu. Tento fenomén má velmi blízko i tradingu.

Čas od času se v našem diskuzním fóru objevují popisy zajímavých a funkčních obchodních systémů nebo myšlenek. Zajímavé je přitom sledovat počáteční nadšení ostatních obchodníků, kteří se na myšlenku vrhnou coby na „spásu“, aby se po několika týdnech přesunuli k jinému „svatému grálu“ a pořád se tak pohybovali v „bludném kruhu“. Přitom by často stačilo přístup studovat trochu do hloubky a vydržet u něj alespoň několik měsíců. Konkrétním příkladem může být systém „prolomení první korekce“, který byl v diskuzi žhavým tématem před několika málo měsíci.

Pokud jsem se z minulosti opravdu něco naučil, pak je to nezbytná nutnost udělat si efektivní systém dokumentování veškerých procesů spojených s tradingem a následně takový neustále dodržovat. Nemám nyní na mysli vedení záznamů obchodů (o tom už jsme psali mnohokrát), ale o dokumentaci samotné práce na našich systémech, našich testů a výzkumů apod.

Obchodník, který se rozhodne pustit do burzovního obchodování s pomocí technické analýzy, může zvolit z celé řady obchodních technik a přístupů. Různých nástrojů a indikátorů dnes existuje prakticky bezpočet, přesto však platí, že v drtivé většině případů se většina systémů dá svým základem a podstatou shrnout do několika obecných modelů burzovního obchodování. Jinými slovy, burzovní obchodování je v podstatě postavené na několika základních modelech, které se jen opakují v různých variacích a s jinými nuancemi či vylepšeními.

Trhy nejsou náhodné, díky řadě faktorů se v nich neustále opakují situace, poskytující určité pravděpodobnosti, které využíváme coby výhodu (tzv. „edge“) pro své profity. Jakým způsobem se ale obchodníci ke svému „edge“ dostávají? V článku vám ukáži, jeden z příkladů jak edge hledám ze svého pohledu.

Naši pravidelní čtenáři a studenti vědí, že v rámci obchodního systému FinWin využíváme také dva komponenty v podobě exponenciálních klouzavých průměrů (EMA), a to s periodou 34 a 204. Něco málo už jsme o těchto dvou komponentech psali v knize Jak se stát intradenním finančníkem, dnes bych však rád napsal o tomto úžasném nástroji ještě něco trochu více.

Po delší době se opět vracím k našemu seriálu psychologie obchodování. Rád bych dnes inspiroval všechny, kteří mají v tradingu (ale třeba i v běžném životě) problémy s určitým druhem nežádoucího, stále se opakujícího návyku.