Ošálení klamem přeživších - rotační strategie (250 % ročně bez použití páky)

Rotační momentum strategie jsou zajímavé jak pro obchodníky s většími účty, tak i pro začínající tradery a obchodníky s malými účty, kterým umožňují vydělávat bez nutnosti stavět komplexní a potenciálně přeoptimalizované obchodní systémy. Pojďme si ukázat, jak se vytvářejí a co od nich očekávat.
Obsah článku:
Co je to rotační momentum strategie Obchodování momenta Sektorové rotační momentum ETF strategie Sektorové rotační ETF strategie ve zkratce Sektorové rotační strategie pro začínající obchodníky s malými účty Jak konkrétně na sektorové rotační momentum ETF strategie? Obchodované sektory Frekvence rebalancování Logika vyhodnocování momenta Celkový risk management Rotační momentum strategie na individuálních akciích Rotační momentum strategie na akciích Nasdaq 100 Zapojení strategie do systematických portfolií Výuka stavby rotační strategie + backtester Co je to rotační momentum strategie
Rotační momentum strategie přesouvají obchodní kapitál mezi sektory či jednotlivými akciemi podle toho, kterým se aktuálně daří.
Obchodování momenta
Obchodování tzv. momenta představuje jeden z nejsilnějších přístupů tradingu. Jde jednoduše řečeno o nastupování do silného započatého pohybu s využitím pravděpodobnosti, že pohyb bude ještě nějakou dobu pokračovat.
Momentum se obchoduje na různých trzích a timeframe. Typickým reprezentantem momentum strategie je například tzv. trend following, na který se tradičně zaměřuje mnoho fondů zejména v komoditách. Velcí obchodníci často spekulují na vyšších timeframe prakticky ve všech trzích na průrazy dlouhodobých high a low, a pokud se trh skutečně rozjede, snaží se v obchodu vydržet co nejdéle. Strategie mají typicky velmi nízkou úspěšnost, ale vysoký průměrný obchod (tzv. risk reward ratio). Ziskových obchodů bývá málo, ale když je obchodník dokáže zobchodovat, zaplatí takový obchod mnoho ztrát a ještě pěkný zisk zbude. Trend following strategie nejsou složité a fungují proto, že řada trhů prostě prochází ze základních principů dlouhými trendy. Navíc některé trhy – jako například akcie – z fundamentálních důvodů dlouhodobě rostou, a i tuto skutečnost lze pochopitelně do strategií zakomponovat.
Nevýhodou strategií typu trend following je potřeba většího kapitálu a automatizace. Obchodník by měl co nejvíce eliminovat možnost, že zmešká nějaký signál například proto, že již nemá kapitál na otevření pozice v daném trhu nebo proto, že si signálu „nevšiml“.
Postupem času tak začalo mnoho retailových obchodníků pracovat s alternativními přístupy, které využívají podobné principy jako zmíněné trend following strategie, ale nejsou náročné na kapitál ani automatizaci.
Sektorové rotační mometum ETF strategie
Jedním z alternativních způsobů jednoduchého následování trendů je ve využití tzv. sektorových ETF (Exchange Trading Funds). Zjednodušeně řečeno jde o akcie fondů sledujících hodnotu například určité komodity nebo tržního segmentu. ETF se pak dají obchodovat skutečně coby akcie – lze je kupovat od jednoho kusu a pracovat s opravdu malým kapitálem.
Teoreticky by tak jistě šlo postavit tradiční trend following strategie následující jednotlivé komoditní trhy čistě s využitím ETF. Ale to už se opět dostáváme do poměrně komplikované oblasti pracující s mnoha desítkami titulů, kde v případě ETF je třeba u méně obchodovaných titulů sledovat i další faktory, jako je likvidita. Ne všechny komodity je navíc možné reálně přes ETF obchodovat.
Proč se ale omezovat jen na komodity, když v případě ETF máme k dispozici nástroje obchodující prakticky cokoliv? Existují například ETF sledující celé tržní segmenty – kromě zmíněných komodit také trhy, jako jsou dluhopisy, zahraniční akcie, stav realitního trhu, bitcoin atd.
Tímto způsobem vznikly rotační momentum strategie, prostřednictvím kterých se obchodníci snaží jednoduše diverzifikovat kapitál do sektorů, které jsou aktuálně v nejlepší kondici a kde lze očekávat další růst (rotační strategie tyto sektory vesměs nakupují, neshortují je).
Sektorové rotační ETF strategie ve zkratce
Strategie vychází z definování koše ETF, který z pohledu obchodníka vyjadřuje co nejefektivnější diverzifikaci „v dobrých a špatných časech ekonomiky“. Například tradičně lze předpokládat růst dluhopisů v momentě, kdy se nedaří akciím.
Velmi jednoduché portfolio se tak může skládat z ETF reprezentujících americký akciový trh (často se pracuje s titulem SPY následujícím index S&P 500) a ETF reprezentujících dluhopisy (například titul TLT sledující americké státní dluhopisy se splatností delší než 20 let).
Logika rotační strategie pak spočívá v tom, že sledujeme, kterému trhu se za určité zpětné období daří a do toho alokujeme kapitál. V extrémně jednoduché zmíněné podobě by tak obchodník například jednou za měsíc analyzoval trhy. Pokud akciový index S&P 500 rostl více než dluhopisy, alokoval by kapitál do trhu SPY. Pokud akciový index klesal a dluhopisy rostly, alokoval by kapitál do TLT. Své portfolio tedy obchodník v určité pravidelnosti rebalancuje a kapitál alokuje podle pravidel strategie do připravených ETF. V průběhu času tak kapitál rotuje mezi různými ETF vykazujícími nejvyšší momentum, čímž jsme se dostali k jádru rotační momentum strategie.
V praxi jsou rotační strategie komplexnější než náš jednoduchý příklad. Obchodník se v rámci svého plánu musí rozhodnout pro konkrétní podobu složení koše obchodovaných trhů, frekvenci rebalancování, taktiku vyhodnocování momenta a způsobu alokování kapitálu (kolik trhů obchodovat najednou atd.)
Sektorové rotační strategie pro začínající obchodníky s malými účty
Sektorové rotační strategie patří jednoznačně mezi pomalejší poziční strategie. Pracují s nimi nejčastěji obchodníci spravující větší účty a dlouhodobé úspory, u kterých by jinak patrně přemýšleli o pasivním zhodnocení například prostřednictvím nákupů indexů a akcií.
Mají tak rotační strategie smysl pro malé a začínající obchodníky? Jednoznačně. Nikoliv z pohledu možných ohromných výnosů, ale z důvodu pochopení širších tržních souvislostí. Strategie pracuje s různými sektorovými ETF jako jsou akciové indexy, drahé kovy, energie, úrokové míry a přirozeně pomáhá v pochopení důležitých vztahů mezi různými sektory finančního světa. Typický začínající obchodník hledá v trhu akci a zaměřuje se na jednodušší taktiky vyhledávání různých patternů v jednom trhu, nejčastěji na nižším timeframe. Nakonec nevydělá už jen proto, že mu uniká pointa finančního světa jako celku či do trhu nasadil přeoptimalizovanou obchodní strategii.
Nejúčinnější cesta získávání skutečných zkušeností s trhy je skrz živé obchodování. Reálné držení otevřené pozice přitahuje pozornost obchodníka a zvyšuje jeho motivaci o dané pozici a trzích přemýšlet více do hloubky. Extrémně důležitý je ale pochopitelně přiměřený risk management. Příliš vysoké pozice vyvolávají nežádoucí stres a nutkání je upravovat/uzavírat. Příliš malé pozice nemusí mít na obchodníkovu mysl žádný vliv.
Rotační momentum strategie představují de facto poziční obchodování. Obchodník má většinu času otevřenou pozici. Současně se ale řídí plně systematickými pravidly, které je možné dlouhodobě testovat a případně automatizovat. Nicméně rotační strategie jsou velmi nenáročné i při ručním řízení. Vyžadují prakticky několik minut měsíčně. Z tohoto pohledu představují i zajímavou možnost reálného obchodování pro obchodníky, kteří mají minimum času, chtějí ale obchodovat systematicky a nechtějí pozice pouze pasivně držet.
Jak konkrétně na sektorové rotační momentum ETF strategie?
Pro úspěšné obchodování rotačních momentum strategií musí obchodník otestovat a nastavit následující základní komponenty systému:
Obchodované sektory
Tedy co obchodujeme. Jak jsem již uvedl. Základní podoba by mohla být například akciový index a dluhopisy, ale patrně budete chtít obchodovat širší koš. Na druhou stranu nic se nemá přehánět. Sám obchoduji koše o velikosti do cca 10 titulů. Doporučuji vybírat zástupce sektorů typu: americké akcie, světové akcie, drahé kovy, energie, dluhopisy, bitcoin atd.
Frekvence rebalancování
Princip rotačních momentum strategií je jednoduchý. Obchodník sleduje s určitou frekvencí historickou výkonnost trhů v portfoliu a přelévá kapitál do těch trhů, kterým se daří (tomu se říká rebalancování). Základní otázkou tak je, jak často rebalancovat. Doporučuji na začátku jít pomalejší cestou a rebalancovat jednou za měsíc.
Logika vyhodnocování momenta
Rotační strategie mohou být jednoduché, ale i poměrně komplexní. Záleží na samotné obchodní logice, se kterou se vyhodnocuje momentum sledovaných trhů. Toto je mozek samotné strategie spočívající v setřídění obchodovaného koše v momentě rebalancování podle našeho zvoleného klíče – použít lze například některý z momentum indikátorů.
Celkový risk management
Rotační strategie alokují do zvolených sektorů nejčastěji celý vyhrazený kapitál, a to po dobu, než dojde k rebalancování. Obchodník musí tedy při stavbě strategie přemýšlet o tom, do kolika sektorů najednou kapitál alokovat, aby byl co nejvíce diverzifikovaný i v rámci období jednoho rebalancování. Při menších portfoliích o přibližně 10 sektorech testy ukazují, že nejvhodnější je alokovat kapitál strategie do několika málo sektorů najednou. Tedy nevybírat pouze jeden sektor s nejvyšším momentem, ale například tři sektory s nejvyšším momentem, do kterých je kapitál rozdělen rovnoměrně.
Rotační momentum strategie na individuálních akciích
Výše jsme diskutovali princip, kdy se rotační strategie zaměřuje na různé ekonomické sektory, pro které využívá ETF.
To je validní přístup, ale pro rotační momentum strategie lze využít i individuální akcie. Taková strategie je pak agresivnější a dokáže více vydělat.
Jak může rotační momentum strategie s využitím akcií vydělat? Můžeme například obchodní kapitál rozdělit do 10 dílků a alokovat jej každý měsíc do 10 nejvíce rostoucích akcií některého akciového indexu.
Akciový index je sám o sobě už určitá „meta strategie“. Podle jasně daných pravidel se do něj vybírají ty nejvýkonnější akcie s určitými parametry. Pokud pak budeme držet jen ty nejvíce rostoucí akcie z daného indexu, máme dobrou šanci, že náš přístup bude tradiční pasivní držení indexu překonávat. A často překonává.
Rotační momentum strategie na akciích Nasdaq 100
Sám obchoduji rotační strategii na akciích indexu Nasdaq 100. Zde se s nástupem AI naplno v roce 2023 ukázala síla přístupu. Jelikož strategie drží vždy několik nejsilnějších akcií indexu, dokázala zachytit momentum v těch aktuálně nejžhavějších technologických titulech a pěkně vydělat (viz screenshoty otevřených pozic, které jsem poslední dobou sdílel v lekcích z živých trhů).
Rotační strategie s využitím akcií drží zvolený počet akcií z vybraného indexu a ve stanovenou dobu kapitál rebalancuje mezi akcie, které mají aktuálně nejvyšší momentum.
Stejně jako u obchodování ETF rotační strategie, má strategie několik komponent:
Frekvenci rebalancování -  jak často měníme držené akcie.
Logika vyhodnocování momenta – klíč rotační strategie. Různé vzorce vyhodnocující momentum vedoucí k různým výsledkům. Osobně upřednostňuji co nejjednodušší přístupy.
Risk management – akcie nejen rostou, ale ty technologické umí i rychle padat. Proto by rotační strategie měla myslet na to, kdy neobchodovat, nebo kdy snižovat u držených pozic alokaci.
Takto vypadá equity křivka a drawdown u strategie popisovaného typu, kterou mám ve svém systematickém portfoliu pod názvem SMO NDX (jde o screenshot z platformy Trading Room, kde u strategie sdílím své signály):


Zapojení strategie do systematických portfolií
Rotační strategie mám rád proto, že jsou jednoduché a tudíž robustní. Základní principy je ale potřeba nastavit správně, aby v nich nebylo mnoho proměnných, díky kterým by systémy mohly přestat v budoucnu fungovat.
Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že rotační strategie váží kapitál. Z mého zkušenosti je proto dobré je obchodovat jako součást portfolia. Přidělit jim část kapitálu, se kterou pak budeme zachytávat dlouhodobější růstové trendy v trzích. A se zbytkem kapitálu pracovat aktivněji – například skrz mean reversion strategie.
Výuka stavby rotační strategie + backtester
Rotační strategie by v systematickém portfoliu chybět neměly. Pokud se chcete naučit strategii postavit a otestovat, doporučuji účast v aktuálním běhu Workshopu profitabilního obchodování od A do Z, kde se problematice budeme věnovat v rámci bonusové lekce .
Součástí výuky bude i přístup do mého backtesteru, kde si budete moci otestovat jak vyučovaná pravidla, tak libovolné další myšlenky (backtester lze skriptovat a běží na mých datech – není třeba do dat investovat). Výslednou strategii je pak možné obchodovat např. s využitím Excelu.

A samozřejmě tradičně se ve workshopu budeme věnovat zapojení strategií do portfolií. Probíráme jak teorii, tak praxi, kdy je možné využít náš cloudový portfolio backtester a sledovat, jak zvolené strategie fungují dohromady v diverzifikovaném portfoliu.
 

Začnete-li podrobně studovat cenové grafy prakticky kterýchkoliv finančních trhů, brzy si jistě všimnete jednoho velmi univerzálního fenoménu. Po výrazných a rychlých pohybech často přichází alespoň krátkodobý protipohyb.
Podívejme se na příklad nedávného chování akcie GOOG:

Na denních grafech je v bodech 1 a 4 vidět, že trh rychle klesl pod klouzavý průměr, aby se cena následný den opět obrátila vzhůru.
A na druhou stranu v bodech 2 a 3 trh až příliš rychle vyrazil vzhůru, aby po výrazné rostoucí volatilní úsečce přišel prudký obrat a cena se vrátila zpět ke klouzavému průměru.
Vybrané body jsou samozřejmě jen diskréční ukázkou, v grafu bychom mohli diskutovat o množství dalších oblastí. Ale pointa je snad zřejmá.
Po rychlých, nadstandardně velkých pohybech, mají trhy tendence tyto pohyby korigovat.
Důvodů je řada.
Volatilní pohyb je většinou způsoben určitou přehnanou reakcí obchodníků – například na fundamentální zprávu nebo na samotný rozjíždějící se trh, kdy řada traderů naskakuje do pohybu jen proto, aby jim cena neutekla. Po vyčerpání příkazů ženoucích trh jedním směrem mnoho obchodníků ukončuje obchody a inkasuje zisk – což v praxi znamená tlak na směrování ceny opačným směrem. A k těmto obchodníkům se přidávají i nové objednávky krátkodobých traderů, kteří si tipují, že cena bude mít tendence vrátit se do oblasti „běžné ceny“.
Tito obchodníci obchodují strategie, kterým se v angličtině říká Mean reversion. Strategie obchodující návrat ceny k běžné hodnotě.
Strategie jsou to poměrně jednoduché a určitě je dobré jim v tradingu věnovat pozornost.
S menšími účty je lze obchodovat např. na akciích (níže uvedený příklad pracuje s účtem 10 000 dolarů).
Jak konkrétně může taková strategie vypadat?
Můžeme vybírat akcie z určitého indexu. Rád mám například Russell 3000 obsahující opravdu hodně akcií. Počkáme si na akcie, které jsou v uptrendu (obchodují se nad svým dlouhodobým průměrem o periodě 200). V případě akcie z indexu Russellu 3000 je lepší orientovat se na trochu dražší a likvidnější akcie (např. s cenou alespoň 40 dolarů a průměrným denním volume 500 000 shares, které jsem použil pro níže publikovaný backtest).
Hlavní princip strategií návratu k běžné hodnotě spočívá ve schopnosti identifikovat výrazný pohyb, po kterém budeme vsázet na reverz ceny.
Triviální podmínka takové situace může být definována tak, že akcie udělá denní pohyb (rozdíl open a close) alespoň 5 %.
Všechny akcie, které daný den udělaly více než 5% pohyb seřadíme právě podle velikosti tohoto pohybu. Použijeme absolutní hodnotu, abychom mohli strategii obchodovat na dlouhou i krátkou stranu. U maximálně 5 trhů (v případě našeho konkrétního příkladu) s nejvyšším pohybem za předcházející den zkusíme zadat do trhu limitní příkaz na nákup/prodej „se slevou“ o velikosti 0,5 x ATR(5). Tedy polovičního denního rozpětí za posledních pět dnů.
Takto může vypadat například long obchod:

Tesla vytvořila 23.9.2020 volatilní 10% pokles (den označený růžovou linkou). Pokles patřil k top 5 z indexu Russell 3000. Následující den zadáme vstupní příkaz „Close cena 23.9.2020 – 0,5 x ATR(5)“. Tedy pokusíme se trh nakoupit se slevou pod uzavírací cenou volatilního dne. V tomto příkladu to vychází na hodnotu 360,65.
Vystupovat můžeme různými taktikami. Rád používám profit target (v případu použit 5 %), výstup například na první rostoucí úsečce (v případě nákupu) a časový stop-loss (kdy je pozice ukončena v následujících několika dnech, pokud nedojde k jinému výstupu – reverzní obchody by měly být rychlé).
Pro short platí vše stejně, jen v obráceném směru. Zde je příklad obchodu na akcii MLM:

29.10.2020 trh vytvořil 6,05% volatilní růst. Další den systém vystavil příkaz na limitní short prodej na ceně „Close cena dne 29.10.2020 + 0,5 x ATR(5)“, konkrétně šlo o úroveň 268,93, na které bychom byli vyplněni. Výstup byl za pár dnů opět na profit targetu.
Pochopitelně, že systém nemá jen ziskové, ale také ztrátové obchody. Prostě jsou dny, kdy se cena po volatilní úsečce neobrátí.
Takto by nedávno vypadala situace v akcii SPT:

V trhu bychom ze shortu vystoupili na prvním klesajícím dni, který by byl ale výše než náš vstup. A tedy bychom realizovali ztrátu.
Úspěšná Mean reversion strategie by nicméně měla mít poměrně vysokou úspěšnost. Pojďme se tedy podívat na backtest našich pravidel:

Zelená křivka zobrazuje obchody na dlouhou stranu, červená na krátkou stranu. Šedá je pak celé „portfolio“. Ve výsledcích jsou započítány komise pro Interactive Brokers. A výsledky vůbec nejsou špatné.
Průměrné roční zhodnocení je na úrovni 23,05 % při nejvyšším drawdownu 17,89 %. Tedy každé z maximálně 5 pozic je přiřazeno 20 % aktuálního kapitálu. Sharpe ratio celého systému je 1,52 a úspěšnost 63 %. Celkový backtest obsahuje velmi reprezentativní vzorek 5 250 obchodů.
A pochopitelně, že Mean reversion systémy lze dále posouvat. Diskutovaná ukázka obsahuje velmi triviální podmínky vstupu a výstupu.
Ale už i tak je vidět, že:
Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě lze funkčně provádět i s jednoduchými pravidly. Strategii se daří zejména v období vyšší volatility v trzích (dobře se jí dařilo například v letošním roce 2020). Může být zajímavé obchodovat long i short stranu, protože celková křivka je výrazně vyhlazenější. Jsou období, kdy se daří spíše prodejům a období, kdy se více daří nákupům. Mean reversion strategie lze jednoduše stavět plně mechanicky, a postupně je tak automatizovat. Líbí se vám uvedený koncept, ale plně nerozumíte probíraným pojmům? Na Finančníkovi doporučujeme kurz Základů obchodování, který se věnuje základům stavby Mean reversion strategie a jejímu zasazení do kontextu zvládnutí základů obchodování.
Máte-li zvládnuté základy, ale bojujete s technickým provedením, pak doporučujeme Workshop swingového obchodování. Ten obsahuje otevřené kódy několika strategií, které sami obchodujeme. Na jejich příkladech si krok za krokem postavíte pod osobním vedením zkušených obchodníků konkrétní swingové miniportfolio a začnete jej obchodovat v trzích.
Potřebujete inspiraci nebo občasnou technickou radu se stavbou mechanických strategií? Pak je zde pro vás skupina TechLab.

Rotační strategie je investiční nebo trading přístup, který se zakládá na systematickém přesouvání kapitálu mezi různými tržními sektory nebo akciemi v závislosti na jejich aktuálním výkonu a očekávaných trendech. Tento přístup je založen na myšlence, že ne všechny sektory nebo akcie budou v určitém čase prosperovat stejně, a proto trader hledá možnosti, kde může využít tohoto cyklického pohybu k získání nadprůměrných výnosů.
Podrobněji viz článek Co jsou zač rotační momentum strategie?