Obchodní strategie: nákup krátkodobých poklesů v akciích

Nedávno se na mě obrátil trader Roman s dotazem, který se týkal tipů při vytváření obchodních systémů, které mají šanci dlouhodobě generovat peníze. Jelikož odpověď nelze shrnout do pár vět, odpovídám formou článku, ve kterém shrnu tipy i pro ostatní.
Romanův dotaz:
Už nějakou dobu se snažím o tvorbu vlastního systému, abych se přesvědčil, že jsem schopný sestavit něco vlastního, co bude fungovat minimálně na historických datech a nebudu muset spoléhat pouze na Vámi prezentované systémy. Vybral jsem si pro toto Bollingerova pásma, aby to byl nástroj, který má v sobě nějakou smysluplnou počáteční myšlenku a neobjevoval se ve Vámi prezentovaných systémech. Šel jsem cestou tvorby přes "in sample", "out sample" na jednom indexu, a ještě si nechal data na testování před a po zvoleném testovacím období. Provedl jsem velkou spoustu testů, ale pokaždé mi ten systém zhavaroval v nějaké fázi testování.
Hodně přemýšlím o diverzifikaci, jednak díky Vašim článkům, a taky i dvěma knihám od Roberta Carvera, které jste prezentoval na Finančníkovi a které jsem si prostudoval. Proto jsem začal přemýšlet a zkoumat trochu odlišnou cestu. Vzal jsem jednoduchý systém s minimem volitelných parametrů a začal provádět backtesty v určitém rozsahu parametrů na celém vzorku dat bez rozlišení "in sample" a "out sample" a na šesti indexech (OEX, NDX, SPX, RUI, RUT, RUA). Sledoval jsem funkčnost tohoto systému jednak v rozsahu parametrů, a taky na uvedených indexech. Následně jsem z celého souboru systémů vybral určitý počet systémů na základě CAR, RAR, jejichž equity křivky vykazovaly odlišnosti a zkoumal korelace těchto systémů a na základě těchto korelací poskládat několik stejných systémů s různými parametry a na různých indexech dohromady a prozkoumal výslednou equity křivku.
K tomuto procesu jsem dospěl po předešlých nezdarech, když jsem se snažil vyvinout systém na "in sample" a "out sample" datech. Taky mě k tomu dovedla myšlenka, že by se tímto dala omezit přeoptimalizace. Co si o takovém postupu myslíte? Zkoušel jste někdy podobný postup? Vím, že jasnou odpověď dostanu pouze testováním takového systému, přesto by mě zajímal Váš názor, případně připomínky, v čem by takový postup mohl mít své slabé stránky.
Téma vytváření obchodních systémů není jednoduché, protože neexistuje nějaký jeden mustr, podle kterého postupovat. Nicméně jsou určité body, které sám považuji za absolutní základ toho, abych měl důvěru pustit systémy na živý účet.
V první řadě je potřeba nejprve opravdu kriticky přemýšlet o edge, který chceme obchodovat. Důležité je přijmout skutečnost, že 90 % informací, které jsou k dispozici na internetu ohledně tradingu nefungují a nedávají smysl. S použitím optimalizace parametrů pro vstup a výstup nalezneme při využití kteréhokoliv přístupu systémy, které generují hezké výkonnostní křivky na historických grafech, ale mívají nulovou šanci vydělávat do budoucna.
Typicky pokud se někdo rozhodne stavět například intradenní systém s využitím klasických indikátorů na pětiminutových forexových grafech, je šance na dlouhodobý pozitivní výsledek skutečně nulová. A přitom mnoho traderů touto cestou jde a snaží se najít způsob, jak takto vytvořený systém „validovat“ – poznat, jestli má šanci fungovat do budoucna. A to přitom nejde. Šanci na budoucí úspěch systému nejvíce ovlivňuje princip, na kterém systém stavíme s tím, že ostatními komponenty jako je risk management a position sizing můžeme systém zlepšit nebo zhoršit.
Opravdu se tak vyplatí nejprve co nejdetailněji studovat základní obchodovaný edge. V první fázi jen v těch nejhrubších obrysech tak, abychom zkoumání neovlivňovali dalšími prvky obchodního systému. Například u zmíněných bollingerových pásem by mě zajímalo, jestli existuje závislost vzdáleností ceny od bollingerova pásma a budoucími výnosy. Protože pokud takovou závislost nenaleznu, nemá smysl na myšlence stavět obchodní systém. Zní to logicky, ale běžně tomuto věnuje pozornost jen opravdu mizivá část traderů. Konkrétní cesta, jak závislost zkoumat, může být použití korelačních grafů. Podrobný tutoriál, jak postupovat od základních dat až po zobrazení korelačního grafu jsem minulý týden publikoval zde do TechLabu. Zkoumání základního edge podobným způsobem má i tu výhodu, že do budoucna přesně víme, na jakém principu bude náš systém vydělávat.

Korelační graf zkoumající závislost mezi krátkodobou korekcí a budoucími výnosy. Podrobněji se tématu věnuji v tomto tutoriálu TechLabu.
Pokud mám nalezený funkční základní edge, mohu jej zkusit přeměnit do obchodního systému. Osobně používám in sample/out of sample periody, ale je dobré je nepřeceňovat. Jak jsem na Finančníkovi již několikrát ukazoval, pár let vývoje systému (zejména swingového) neobsahuje dostatek dat, abychom jej mohli nějak zásadně statisticky vyhodnocovat. Tedy to, že se systému nedaří v out of sample neznamená, že se mu nemůže dařit při živém obchodování a naopak. V out of sample periodách sleduji spíše charakter výkonnosti. Zejména nechci vidět, aby se po konci in-sample výkonnostní křivka „prudce zlomila“, protože to indikuje přeoptimalizaci.
Dokáži si nicméně představit vývoj systému i na všech datech. Varoval bych ale při vývoji a vyhodnocování systému před sledováním historické equity křivky. Je lepší sledovat jen číselné ukazatele – sharpe ratio, volatilitu, frekvenci obchodů, průměrný obchod atd. A robustnost testovat pomocí monte carlo simulací. Osobně bych nevybíral systémy na základě vzhledu jejich historických equity křivek.
Obchodování variací jednoho systémů s různými parametry je z mé zkušenosti dobrá myšlenka. V praxi je ji třeba zasadit do kontextu velikosti obchodního účtu. Protože čím více systémy rozdrobíme, tím více mohou představovat zátěž komise.
V každém případě je klíčem k úspěchu následné portfolio. Pokud v něm budete obchodovat více systémů s dobrým základním edge (viz výše) a kontrolovat u nich korelaci a risk, tak s velkou pravděpodobností v budoucnu vyděláte. Pořád je třeba mít na paměti, že i kvalitní systém může mít prodělečný rok. Není tedy možné se zabývat otázkou, jak vybrat takové systémy, které budou jenom vydělávat. Je potřeba přemýšlet o tom, jak poskládat systémy využívající alespoň trochu různé obchodní logiky. Pokud vám tedy vyzkoumaný systém dává smysl z pohledu základního edge, je dobré zauvažovat o nasazení do portfolia.
Veškerá „kouzla“ se v tradingu skutečně dějí na jeho úrovni. Tady je ukázka, jak konkrétně uvažuji. Řekněme, že budu mít informace vycházející hlavně z Finančníka. Mohu si poskládat portfolio:

Kde:
Monday Buyer, vyučovaný ve swingovém workshopu, by měl vydělávat delším držením méně volatilních kvalitních akcií poté, co si projdou korekcí (určitá forma mean reversion systému).
Mopull Limit, také vyučovaný ve swingovém workshopu,  spekuluje na intradenní oslabení v korekci po průrazu dlouhodobých cenových maxim (mean reversion).
Micro Breakout, popisovaný rámcově zde, vychází z následování růstového momenta u akcií s nižší likviditou (trend following).
Minimální dynamické portfolio, popisované rámcově zde, drží portfolio základních aktiv - akcie, zlato, dluhopisy (trend following).
Tedy každý systém obchoduje v akciích trochu jiný edge a osobně jsem absolutně přesvědčený, že všechny edge najednou fungovat nepřestanou. Naopak se doplňují, o čem svědčí i historická křivka celého portfolia (výsledky po komisích a bez dividend, které výkonnost ještě reálně zvyšují):

Vidím, že portfolio má historicky sharpe ratio 1.69 a nejvyšší drawdown 12,87 %. Jelikož mám současně důvěru v obchodované základní edge jednotlivých systémů, tak bych se nebál jej obchodovat živě a třeba použít u některých systémů páku pro zvýšení výkonnosti (díky nízkému drawdownu je to možné). Jako že všechny zmíněné systémy živě na svých účtech obchoduji.
OK, ale jak portfolio rozvíjet dál?
Tady přichází důležitá skutečnost. Z mé zkušenosti nemá smysl zkoušet hledat další podobné systémy. Například nějaký jiný nákup korekce v akciích, které už obchoduji v podobě Monday Buyer a Mopull Limit. I když použiji třeba jinou vstupní logiku a jiné indikátory, budou pořád obchodovat stejný edge, a tudíž nepůjde o reálnou diverzifikaci. Portfolio je dobré posouvat o strategie využívající jiné edge. I když zůstaneme jen v akciích, tak existuje stále hodně přístupů, ve kterých systémy vyvíjet – sám mám ještě systémy obchodující sezónnost, systémy inkasující prémium z vypisovaných opcí a pracuji na systémech využívajících vyhlašování ekonomických reportů.
Velmi důležité je tedy především nesnažit se při vývoji systémů hledat svatý grál. Je dobré přemýšlet o principech, které v trzích fungují dlouhodobě a systémy stavět hlavně tak, abychom řídili risk. Co nejdříve se pak dostat do fáze obchodování portfolií systémů postavených na různých edge, kde platí, že čím více systémů budeme obchodovat, tím méně nás bude trápit to, že občas vyvineme systém, který v budoucnu nebude generovat peníze tak, jak to indikoval v historickém backtestu.
Pomohl vám článek? Sdílejte prosím jeho anotaci publikovanou na této naší facebokové stránce.

Foto (c)iStockphoto.com/racnus &nbsp  Řadě začínajících traderů trvá až příliš dlouhou, než se "dokopou" do backtestu a stavby obchodního plánu. Přitom oba tyto kroky jsou naprosto základním stavebním kamenem našeho tradingu - bez obojího nemůžeme ani začít s paper-tradingem. Dobrá zpráva však zní - vše je možné připravit za pouhých 6 víkendů, při práci max. 3 hodiny denně. Dnes si ukážeme jak.
Nutno říci, že obchodník, který se chystá k backtestu a stavbě obchodního plánu, musím již mít ideu, co chce vlastně backtestovat a co by tak chtěl do budoucna obchodovat. Měl by mít tedy jasno alespoň o konceptu, se kterým chce pracovat dále - ať už je to obchodní systém FinWin, poziční obchodování spreadů, nebo cokoliv jiného - záleží jen na tom, který z dostupných nebo vlastních obchodních přístupů si vyberete k seriózní práci vedoucí ideálně až k živému obchodování.
K backtestu a stavbě obchodního plánu je tedy nezbytné, abyste již měli jasno v konceptu, se kterým chcete pracovat - následně pak už může jít práce poměrně hladce, pokud si jí správně rozvrhneme a budeme se jí po 6 víkendů věnovat, při pouhých 3 hodinách denně.
Víkend 1: příprava počítače 2x 3 hodiny
Abychom mohli začít backtestovat a stavět obchodní plán, musíme mít k těmto krokům připravený počítač. Je tedy třeba nainstalovat potřebný software - tj. například SierraCharts, NinjaTrader, Gecko Track ´n´Trade, atd. Záleží na každém, s jakým programem se rozhodne pracovat - v tomto ohledu doporučujeme začít širším přehledem o dostupnosti různých analytických platforem, na našem webu naleznete řadu popisu a specifikací programů, které s Petrem používáme nejčastěji, nebo se kterými máme dobré zkušenosti.
Následně budete potřebovat program Excel, který budete využívat k zapisování backtestovaných obchodů a jejich pozdějšímu analyzování. Je dobré si předem připravit nějaký jednoduchý backtestový Excel, nebo využít takový, který už je hotový a je k dispozici.
K instalaci a základnímu seznámení se s těmito nástroji by vám měli stačit dva volné víkendové dny, max. 3-4 hodiny denně. 
Víkend 2: backtest 2x 3 hodiny
V pátek před druhým víkendem byste tedy měli již mít zcela zprovozněné a funkční veškeré nástroje a měli byste mít jasný koncept toho, co chcete backtestovat. Týden také využijte k tomu, že si na kus papíru zapíšete základní pravidla pro vstupy a výstupy systému, který chcete testovat - musíte totiž začít backtest již s konkrétními pravidly. K sepsání těchto základních podmínek se nemusíte nějak zvlášť přemáhat, prostě jen cestou do práce a z práce o všem trochu porozmýšlejte a před spaním si zapište konkrétní nápady a postřehy na podobu vašich vstupů a výstupů - resp. vstupních a výstupních pravidel, která budete testovat.
Během víkendu pak začněte velmi pomalu s prvotním backtestem. Pokud se pouštíte do intradenního obchodování, budete potřebovat testovat alespoň 6 měsíců nazpět. Ideální je 1 rok a více, pokud však s backtestem začínáte, není třeba se do všeho nutit hned od začátku - už 6 měsíců backtestu vám dá základní potřebný přehled.
Řekněme, že backtest budete dělat realistickým tempem 1 obchodní den za 5 minut. Není důvod, aby vám tempo trvalo déle - 5 minut poměrně bohatě stačí na to, abyste v rámci daného obchodního dne v historii našli potenciální vstupy a výstupy, zapsali takové do obchodního deníku (připraveného v Excelu) a pořídili screenshot daného dne.
Při 5ti minutách na jeden obchodní den budete potřebovat zhruba 120 x 5 minut = 10 hodin. Občas se možná někde trochu "kousnete", takže s rezervou 12 hodin by mělo bohatě stačit. Pokud si tuto práci rozložíte tak, že během jednoho víkendového dne zbacktestujete zhruba 30 obchodních dnů (velmi realistické), stačí vám dva víkendy při práci max. 3 hodiny denně. Neměl by být tedy problém zvládnout backtest za dva víkendy.
Víkend 3: backtest 2x 3 hodiny
Předešlý týden byste měli být schopni realizovat polovinu backtestu. Nic méně, nyní jste si dali celý týden oddych a odstup a docela určitě vás napadly nové myšlenky a nápady. Je tedy možné, že se k některým obchodům ještě vrátíte, svůj původní záměr trochu pozměníte a některé dny budete backtestovat znova. Proto někteří mohou potřebovat na tento v pořadí již třetí víkend trochu více času - řekněme max. 4-5 hodin denně, což je stále realisticky zvládnutelný čas. Nebojte se skutečně využít luxusu týdenního odstupu a přemýšlení o práci z předešlého víkendu a vaše záměry ještě pozměnit a upravit - pokud se případné nové nápady ukážou jako funkční.
Víkend 4: práce s daty 2x 3 hodiny
Máte nasbíraná data za půl roku - tj. poměrně solidní vzorek obchodů pro začátek (hovořím zde samozřejmě o intradenním obchodování). Nyní bude třeba s daty dále pracovat - tj. především s analýzou MAE/MFE, úspěšností jednotlivých dnů v týdnu, případně dalšími filtry. Doporučuji využít celý týden před tímto krokem ke studiu například v rámci diskusního fóra na našem serveru a nechat se trochu více inspirovat zkušenějšími v tom, jak s nasbíranými daty pracovat a jak je co nejlépe vyhodnocovat.
Na tuto práci si dejte dostatek času. Porovnejte různé možnosti nastavení PT a SL, případně otestujte další dodatečné filtry - máte-li takové zahrnuty v základním backtestu. Můžete k širší analýze využít i program MSA. Veškerá nastavení, která shledáte jako vhodná a finální pro první podobu svého finálního obchodního systému, nezapomeňte uložit v podobě screenshotu - budete totiž screenshoty potřebovat ke kompletaci svého obchodního plánu. Výsledkem v pořadí čtvrtého víkendu by měla být řada tabulek, která jasně ukáže, v jaké podobě (konfiguraci) budete chtít se svým obchodním systémem pracovat a co od této podoby čekat (WIN%, P/L, drawdown, profit per month, atd.).
Víkend 5: sepsání základního obchodního plánu 2x 3 hodiny
Pátý víkend v pořadí využijte ke kompletizaci první podoby obchodního plánu. Nejprve si ujasněte obsah - ten by měl obsahovat minimálně velmi konkrétní a detailní popis podmínek vstupů a výstupů (včetně ukázek a screenthotů), popis situací, ve kterých neobchodujete (chop), popis základních nastavení systému, včetně statistických závěrů z vašich backtestů. Je dobré přidat do obchodního plánu i něco o vaší motivaci - proč chcete obchodovat, jaké máte dlouhodobé cíle, atd. O obchodním plánu bylo zde již napsáno mnoho - opět tedy doporučuji během týdne prohledat náš server a najít si další informace o tom, jak by finální obchodní plán měl vypadat. Pokud vše půjde dobře, na konci pátého týdne budete mít první finální podobu.
Víkend 6: dokončení obchodního plánu 2x 3 hodiny
Poslední týden využijte k tomu, abyste nechali až do víkendu vše ještě trochu uležet. V klidu si ještě jednou vše promyslete, zvažte, případně nasbírejte další nápady, podněty a myšlenky. Teprve pak se vrhněte o víkendu do práce - dodělejte případné změny, nebo rozšíření - zkrátka a dobře vše, co vás během týdne ještě napadne. Nakonec dejte obchodnímu plánu nějakou hezkou podobu, vytiskněte a svažte. Gratulujeme, máte za sebou první backtest a první obchodní plán.
Závěrem
Je nutné si uvědomit, že prakticky žádná podoba obchodního plánu není definitivní - obchodní plán je vlastně otevřená platforma, která se neustále modifikuje, dle toho, jak se mění zkušenosti tradera. Je vysoce pravděpodobné, že až se s nově postaveným obchodním plánem pustíte do paper-tradingu, začnete mít nové nápady a myšlenky, takže přijde mnoho dalších srovnávacích backtestů a dalších verzí obchodních plánů. To je zcela v pořádku a patří to k běžné práci tradera. Důležité je však udělat první krůček, bez kterého nemohou následovat ty další. A právě k tomuto účelu slouží tento článek.
Pokud už máte pár backtestů a obchodních plánů za sebou, nezapomeňte se podělit s ostatními o tom, jak vám práce šla/nešla od ruky, kolik času jste potřebovali a kde nejvíce jste bojovali.

Při nedávném semináři v Praze jsem měl možnost zhlédnout obchodní plány a backtesty řady našich studentů. I když mě práce studentů relativně potěšily, v řadě případů jsem se nemohl vyhnout dojmu, že je obchodní plán pro absolutního nováčka příliš komplikovaný. Jak jednoduchý, nebo složitý by tedy měl být obchodní plán začínajícího (ale i pokročilého) obchodníka?
Pokud bych měl hned na začátek říci, jak složitý plán by měl být, pak bych vše shrnul do jediné věty: Obchodní plán by měl být natolik složitý, aby byl pro mě akorát tak jednoduchý k reálné exekuci. Úroveň složitosti obchodního plánu není tedy možné generalizovat a záleží hodně obchodník od obchodníka, na obchodním stylu a na doposud nasbíraných zkušenostech. Přesto se pokusím dát několik konkrétních rad a typů do začátku.
  
  Foto (c)iStockphoto.com/emily2k&nbsp  1. Základ je aplikovatelnost v praxi
Můžete mít sebelepší obchodní plán s naprosto dokonalými backtesty, pokud ale nebudete takový obchodní plán schopni exekuovat v praxi, příliš vám neposlouží.
Stavba obchodního plánu nováčka by se tedy měla pohybovat někde mezi backtesty, vlastními nápady a minimálně paper tradingem. To znamená, že každý prvek, který do obchodního plánu vložíte, musíte také minimálně ověřit alespoň v rámci simulovaného obchodování, ale s živě se hýbajícími trhy v reálném čase, abyste se ujistili, že to, co vidíte ve statickém backtestu, vidíte také v živém vykreslování trhů – a jste schopni takovou záležitost exekuovat.
Obecně platí, že "papír a backtest snesou všechno". Takže v případě našich studentů často vidím v jejich obchodním plánu krom jednoduché vstupní formace a jednoduchého výstupu také posuzování několika dalších timeframů, různých S/R úrovní, doprovodných indikátorů atd. Samozřejmě, že backtest s použitím všech těchto "filtrů" vypadá ve finále většinou dobře, ale je potřeba si reálně položit otázku, zda vše, co jsem doposud používal ve "statickém" backtestu, budu schopen sledovat také v živém trhu.
Proto se domnívám, že trading není činnost, kterou je možné na 100 % "nadefinovat předem", protože živé trhy a později psychologické aspekty pošlou obchodníka novým kurzem, který nezřídka přinese dodatečné úpravy v obchodním plánu (v začátku často ve formě zjednodušování). Trader tudíž musí neustále reagovat na nové zkušenosti, které právě v trzích nasbíral a vůči nim modifikovat obchodní plán a styl – proto obchodní plán musí být právě tak složitý, aby byl především jednoduchý k exekuci.
Takže, jak postupovat prakticky? Zkuste to vzít od toho nejjednoduššího a postupně přidávat. Vezměte si třeba pro začátek jenom nějakou jednoduchou situaci (vstupní úroveň, pattern) s jednoduchými pravidly struktury trhu (základní S/R úrovně, rozpoložení EMA apod.) a zkuste si na simulovaném obchodování s živými daty (nebo případně na playbacku) vyzkoušet na několika dnech, jak jste schopni danou situaci vnímat a především exekuovat v reálném čase. Pokud bez problémů, můžete zkusit přidat další prvky – a přidávat tak dlouho, dokud není pro vás rozhodování při exekuci příliš složité a jste schopni obchodní plán následovat (a především dokud vám přidané prvky pomáhají vylepšovat výsledky). Pokud však už při tomto jednoduchém testu zjistíte, že situace v živých trzích se vám nedaří situaci rozpoznávat, je třeba se lépe připravit. Možností je několik. Jeden přístup může být snažit se situaci na několika měsících zpět zbacktestovat proto, abych lépe pattern nebo situaci "nakoukal a dostal do krve". Problém nemusí být totiž ještě v případné složitosti, ale právě ve faktu, že jste ještě situaci dostatečně nedostali "do oka". Další přístup může být zkusit situaci pro začátek o nějaký ten prvek zjednodušit. A v krajním případě se může ukázat, že zkrátka a dobře vám daná situace nevyhovuje a bude nutné zauvažovat nad obchodováním jiných situací v trhu – tj. pokusit se vytvořit jiný obchodní plán, který by mně lépe "padnul".
Každopádně ze zpětného pohledu mohu říci, že v rámci učení se obchodování může pro mnoho lidí více fungovat pracovat na fázích "plán-backtest-simulované obchodování" spíše současně než krok po kroku. Tyto tři aspekty se totiž navzájem ovlivňují a obchodník pracující současně na všech těchto třech aspektech může lépe formovat svůj plán a své chování v trzích do podoby, kdy bude schopen v živých trzích lépe exekuovat to, co vidí ve statickém backtestu.
2. Nesoustřeďte se hned na peníze a především na drawdowny
Důvodem složitosti obchodních plánů bývá v případě nováčků častá podvědomá snaha vytvořit takové podmínky na minulých datech, aby zpětně vše vydělávalo co nejvíce a s co nejmenším drawdownem. To je samozřejmě logický a běžný postup, nicméně zcela na začátku je třeba se mnohem více trápit tím, abychom byli schopni dělat to, co máme – tj. exekuovat v živých trzích to, co říká náš obchodní plán. Pokud přeženu "manipulaci podmínek s cílem vytvořit perfektní pravidla na datech minulosti" z toho důvodu, abych se vyhnul drawdownu a maximalizoval zisk, pak mám téměř jistotu, že začnu živě obchodovat s přesně opačným efektem – drawdownem a bez profitů.
Jako nováčci se bohužel příliš nenaučíte obchodovat pro hodně peněz s malými drawdowny statickou prací a vymýšlením lepších a lepších podmínek pro minulá data (hovořím zde o diskréčních obchodnících). Naučíte se to právě opačným postupem – pokud zvládnete exekuovat plán, který bude zatím svým způsobem "nedokonalý", bude mít své drawdowny a bude vydělávat navzdory vysokým očekáváním nováčkům "málo", pak jste na nejlepší cestě snižovat drawdowny a zvyšovat profity i v reálném obchodování v budoucnu. Budujete si totiž zkušenosti, sebedůvěru a posouváte se k postupnému zlepšování ve všech ohledech a složkách tradingu.
Takže nováček by měl mít pro začátek také takový obchodní plán, který zvládne exekuovat v reálných trzích, ale který zároveň s klidem nabízí jen skromnější příjem a běžnou úroveň drawdownů. Je třeba začít postupně a od mála a časem zvyšovat. Jako kterékoliv podnikání – každý byznys se buduje od základu, v začátku jsou očekávání i realita nezřídka spíše více při zemi, teprve až se naučíme náš byznys správně "exekuovat" (řídit firmu, zaměstnance, zakázky, výrobu atd.), pak teprve může začít přicházet rozlet výše a výše.
Nesoustřeďte se tedy hned na naplnění svých nebeských představ, a tudíž "dokonalý plán" (nic takového ani neexistuje, plán se neustále vyvíjí a přizpůsobuje aktuálním zkušenostem a dovednostem z trhů). Soustřeďte se v začátku především na skvělou exekuci (zároveň si ale z backtestů buďte jisti, že máte v plánu nějaké edge, které může dlouhodobě vydělávat) a plán si postavte takový, aby byl především exekuovatelný. Jakmile překonáte tento první krok, věci se začnou o sebe už tak trochu "starat samy" – další vývoj a zlepšování by se mělo odvíjet už mnohem přirozeněji a především s větší sebejistotou a sebedůvěrou. Zvládněte to základní (exekuci obchodního plánu v živých trzích) a větší zisky s menšími drawdowny už začnou přicházet se zkušenostmi a praxí samy. Nebudujte hned vzdušné zámky, budujte byznys, ve kterém budete profesionálové – a to mimo jiné znamená obchodní plán s možností kvalitní exekuce i v reálných trzích.
3. Spíše než na filtry se soustřeďte na risk management
Obchodní plány nováčků jsou většinou plné filtrů, které mají zlepšovat profit a snižovat drawdown, ale neobsahují téměř nic ohledně risk managementu.
Obchodní plán by měl být nejenom postavený tak, aby byl prakticky exekuovatelný, ale také tak, aby přinášel praktické řízení kapitálu v momentě, kdy se nám nebude dařit. Náš plán musí odrážet totiž scénáře toho, jak se cítit psychologicky dostatečně odolný ve dnech, kdy se nedaří – a v takových dnech nadále pokračovat v obchodování (protože po špatných dnech většinou přicházejí zase dny dobré a těch se bohužel už řada nováčků neúčastní, neboť se "vyplaší" a přestanou svůj systém obchodovat).
Risk management je vcelku komplexní téma, ale v základu bychom měli vědět, kolik riskovat na jeden obchod, abychom i v nějaké zcela extrémní sérii ztrát v řadě (například 10) přišli jen o akceptovatelnou část účtu. Dále může být pro řadu nováčků rozumný nápad stanovit si nějaký maximální risk na den nebo na týden, aby si nepřipustil ztratit opět více, než je pro něj z pohledu účtu i psychiky akceptovatelné. V neposlední řadě může být součástí plánu uzavírání pozic v případě, že se trh naším směrem do určitého počtu úseček nerozjede, což nám sice snižuje úspěšnost, ale opět to může zlepšit naší faktickou exekuovatelnost plánu – řada obchodníků se cítí lépe, pokud neriskují zbytečně déle, než je nutné (a navíc průměrná ztráta se tímto způsobem může snižovat).
A především by si měl nováček do plánu nejenom definovat také rozumný risk, ale tuto hodnotu naopak snížit o 50 %. Z vlastní zkušenosti vím, že nováčci si většinou o sobě v začátku myslí, že snesou hodně, ale ve skutečnosti snesou velmi málo. Pokud se například domnívají, že ztratit za den 1 000 USD pro ně nebude žádný problém, měli by stanovit risk na den reálně na polovinu - tj. 500 USD. Pokud si myslí, že riskovat 3 % účtu na obchod pro ně není problém ani v případě 10 ztrát za sebou, měli by risk snížit automaticky na 1,5 % na obchod atd.
Pamatujte, že ze začátku není primárním cílem hned zbohatnout, a to s minimálním drawdownem (což není příliš pravděpodobné ani reálné, neboť se musíme učit a zlepšovat postupně), ale nějak to s prvními zkušenostmi tohoto zcela nového, netypického byznysu "nějak přežít". Zvládnout všechny ty novinky, nuance, psychologii atd. Proto riskovat málo v začátku je kriticky důležité i za cenu toho, že zatím budete vydělávat jen "střídmě".
Závěr
Jak tedy vidíte, není ani tak otázka toho, jak by obchodní plán měl být složitý, nebo jednoduchý, ale především, jak ho udělat exekuovatelný a v začátku s ním v případě, že by se hned nedařilo, ztratit co nejméně. Zažil jsem studenty, kteří dokázali hned v začátku (po mnoha hodinách na playbacku) obchodovat živě poměrně komplexní plány, ale i studenty, kteří nejprve museli ztratit, aby si uvědomili, že pravidla risk managementu nejsou zbytečná a že přílišná složitost s vyhlídkou vysokých zisků nemusí být pro začátek tak vhodná jako střídmější plán se střídmějšími očekáváními.