15. Stop-loss

Stop-loss je obchodní příkaz, který je určen k uzavření obchodu za určitou cenu, aby se omezily ztráty. Jedná se o nástroj řízení rizika, kterým trader ochraňuje svůj kapitál před nečekanými pohyby trhu.
Obsah:
Co je stop loss příkaz? Platnost stop-lossu Důvody pro používání stop-lossu Kdy nepoužívat stop-loss Alternativní způsoby omezení risku Časový stop-loss Technický výstup Obchodování pomocí opcí Position sizing Portfolio diverzifikace Způsob výpočtu úrovně pro stop-loss Pro aktivního tradera je stop-loss důležitým nástrojem. Umožňuje traderovi nastavit hranici ztráty, kterou je ochoten přijmout, což mu zase umožňuje efektivně řídit svůj kapitál a chránit se před velkými ztrátami.
Co je stop-loss příkaz?
Jde o příkaz typu STP (STOP). Ten funguje tak, že se příkaz v brokerské platformě automaticky spustí poté, co cena daného trhu dosáhne nastavené úrovně.
Takto vypadá stop-loss zadaný v brokerské platformě Interactive Brokers:

Na screenshotu je vidět, že máme nakoupeno 172 akcií společnosti ULS. Jde o otevřenou pozici v rámci strategie IPO, jejíž popis si můžete přečíst v článku Mechanické obchodování IPO (Initial Public Offering). Akcie se v době pořízení screenshotu obchodovala kolem ceny 35,40.
Na ceně 33,17 je pak umístěný stop loss. Zadán je příkazem SELL 172 STP 33,17. Pokud se cena akcie dotkne úrovně 33,17, broker automaticky akcii prodá. Akcie bude prodána za aktuální bid cenu. Výstupní cena tak může být výrazně horší, než zadaná úroveň 33,17 – a to zejména v období vysoké volatility nebo v momentě, kdy by akcie otevřela gapem – níže, než je zadaný stop-příkaz.
Alternativně lze použít příkaz typu stop-limit. Jak vyplývá z definice tohoto typu příkazu, příkaz určuje jak úroveň stop ceny, tak limitní rozsah, ve kterém musí být příkaz proveden. Stop-limit se tedy neprovede například v momentě, kdy trh gapne výrazně pod zadanou cenu.
Platnost stop-lossu
Stop loss se zadává buď s platností jednu obchodní seanci, nebo do jeho zrušení. Jednodenní platnost je specifikovaná jako DAY, stop-lossy zadané do zrušení jsou zadávány jako příkaz typu GTC (Good Till Canceled).
Pokud pracujeme s komplexnější pozicí obsahující kromě stop-lossu například i profit target, je dobré mezi příkazy zadávat tzv. OCO vazbu zaručující, že při zasažení jednoho příkazu je druhý zrušen automaticky.
Důvody pro používání stop-lossu
Profitabilní trading je o řízení risku. Inkasované ztráty musí být přiměřené inkasovaným ziskům. Stop-lossy pomáhají obchodníkům risk řídit. V některých strategiích je jejich využití vysoce efektivní. Například v intradenních breakoutech na akciových indexech. Jde o strategii, která vsází na momentum po překonání trhu určité hranice. Pokud trh po překonání hranice nepokračuje tipovaným směrem, obchod se ukončí s malou ztrátou a čeká se na další obchodní příležitost. V intradenním obchodování vysoce likvidních trhů, jako jsou například akciové indexy můžeme s vysokou pravděpodobností očekávat, že naše ztráta bude přibližně na úrovni definované stop-lossem.
V jiných strategiích nemusí být používání stop-lossů z pohledu řízení ztráty tak jednoznačné, ale jejich pozitiva stále převažují. Například swingové obchodování ve směru trendu. Zejména v trzích jako jsou akcie může trh otevřít výrazným gapem a ztráta na stop-lossu bude výraznější, než bylo dopředu plánováno. Ovšem ve větším množství obchodů budou průměrné ztráty rámce odpovídat nastaveným pravidlům stop-lossů a lze je použít například pro výpočet obchodované pozice. A samozřejmě i v takovém případě slouží obchodníkům jako silná psychologická opora. Stop-loss jednoznačně definuje kdy bude ztrátová pozice uzavřena.
Kdy nepoužívat stop-loss
V trzích musíme vždy kontrolovat risk, což ale neznamená, že je správné za každou cenu zadávat do trhu stop-loss.
Například při dlouhodobém držení akciových pozic mohou pevně zadané stop-lossy způsobit akorát to, že pozice budou s výraznou ztrátou ukončeny v krátkodobém  volatilním výprodeji, aby se trh následně vydal zpět původním směrem.
Stejně tak klasický stop-loss nemusí dobře fungovat u strategií, kde vstupujeme proti hlavnímu momentu – například mean reversion strategiích.
Alternativní způsoby omezení risku
Kromě pevně zadaného stop-lossu můžeme risk řídit mnoha dalšími způsoby. Mj. jde o:
Časový stop-loss
Pozice může být ukončena po určitém počtu minut či dnů v trhu. Časový stop-loss se hodně používá u mean reversion strategií.
Technický výstup
U mnoha obchodních strategií může být výhodnější vystupovat raději řízeně na konci dne či určitého jiného časového úseku, místo toho, abychom nechali trh zasáhnout vyčkávající stop příkaz.
Příklad: Akcii XY nakoupíme na ceně 100 a věříme, že v její růst. Pokud by cena akcie klesla pod cenu 90, chceme pozici ukončit. Na cenu 90 můžeme umístit stop příkaz, ten může být ale aktivován i letmým dotekem ceny např. v určité krátkodobé panice. Alternativně tak můžeme plánovat pozici ukončit na konci dne poté, co trh uzavírá pod cenou 90. V některých obchodech můžeme samozřejmě skončit s vyšší ztrátou, ale backtest více obchodů může ukázat, že dlouhodobě nabízí přístup paradoxně příznivější poměr zisků/ztrát.
Obchodování pomocí opcí
Nákupem opcí riskujeme vždy jen tolik, kolik za opci zaplatíme. Opci lze tak použít pro zajištění otevřených pozic (například nákup put opce zajišťuje otevřené long pozice). Zejména krátkodobé opce (např. 0TDE) lze použít i jako hlavní obchodní nástroj, kdy pozici nemusíme jistit žádným stop-lossem (protože nejhorší co se může stát je, že přijdeme o peníze zaplacené za opci). Viz například Day trading breakoutů s 0TDE opcemi – extra páka s limitovaným riskem.
Position sizing
Hlavním nástrojem řízení risku je v každém portfoliu způsob alokace kapitálu do jednotlivých pozic. Čím menší část kapitálu a páku používáme, tím benevolentněji si můžeme dovolit pozici řídit.
Portfolio diverzifikace
Na našich portfoliích hodně řídíme risk i kombinací long / short strategií do portfolií. Pokud trhy padají, long pozice prodělávají, ale vydělávají short pozice.
Způsob výpočtu úrovně pro stop-loss
Výběr správného místa pro stop-loss vyžaduje strategické myšlení. Trader by měl zohlednit volatilitu trhu, technickou analýzu a svou obchodní strategii. Umístění stop-lossu příliš blízko k nákupní ceně může způsobit předčasné ukončení obchodu kvůli běžným tržním fluktuacím.
Na Finančníkovi se nám nejvíce osvědčilo vycházet při umisťování stop-lossu z volatility, kterou počítáme  pomocí indikátoru ATR.

V posledním dotazníku hodně z vás uvedlo, že nejaktuálnější téma v tradingu je pro vás „jak na stop-lossy“. A je pravda, že bohužel mnoho obchodníků pracuje se stop-lossy špatně, a je to jeden z důvodů, proč tolik obchodníků prodělává.
   Foto (c)depositphotos.com   Stop-loss představuje automatický příkaz, který ukončí otevřenou pozici v ještě přijatelné ztrátě. Co je přijatelná ztráta záleží na řadě faktorů – například frekvenci obchodování, dlouhodobé pravděpodobnosti úspěšnosti obchodovaného systému atd. Vesměs by to ale mělo být jen pár procent účtu. Čím rychleji obchodujeme, tím by se procento mělo snižovat. U dlouhodobějších obchodů s vyšší pravděpodobností úspěchu může být nepatrně vyšší. Sám například u intradenního obchodování riskuji na obchod pod 1 % účtu, u pozičních obchodů to může být několik procent.
Většina krátkodobých obchodníků zmiňované pravidlo risk managementu v trzích aplikuje. Bohužel se snaží ale risk management přizpůsobit potřebám svého účtu, nikoliv trhu.
Mohu mít například účet 3 000 USD. Podle pouček v knihách se rozhodnu riskovat například 1 % účtu na obchod. Tedy 30 USD. V tomto risku by měly být zahrnuty i komise a skluz v plnění. Dotud je vše v pořádku. Problém nastává v okamžiku, když si většina obchodníků s malými účty vybere příliš drahý trh – nejčastěji nějaký s pákovým efektem. A třeba v komoditách (i těch intradenních) je fixní stop-loss na úrovni 30 USD vesměs hrozně málo. Zejména pro začínající tradery.
Obchodníci se pak dostávají do smrtelné spirály. Snaží se obchodovat tak, aby se „vešli“ do zvoleného stop-lossu. Hledají, jak vylepšit vstupy a zvýšit pravděpodobnosti obchodování. Přitom to, co dělají špatně je, že mají od začátku stanovený nepřiměřeně malý stop-loss. A to může reálně ovlivnit to, jestli daný systém vydělává nebo prodělává.  Jak to? Představte si, že jej bude obchodovat jiný obchodník s účtem 30 000 USD. Bude také riskovat 1 % na obchod. Takový stop-loss ale rázem může být funkční, protože poskytne obchodu dostatečný prostor.
S malými stop-lossy se ztrátoví obchodníci dostávají ještě do jedné velmi problematické situace, kterou jsem na Finančníkovi již mnohokrát popisoval. Jelikož na základním stop-lossu vystupují velmi často, berou jej jako rovnocennou formu ukončení obchodu.
A to se moc nevyplácí – při výstupu na stop-lossu se coby obchodníci dostáváme do velmi nepříjemné situace. Než se pustím do podrobnějšího popisu, tak jen uvedu, že v celém článku budu pro zjednodušení uvažovat jedinou formu obchodu – na dlouhou stranu. Tedy že jsme nakoupili, čekáme, že cena poroste a na tomto pohybu vyděláme. Samozřejmě pro short stranu platí vše stejně, jen s použitím obrácených příkazů. Proč není z mého pohledu ukončení obchodu na stop-lossu nejvýhodnější:
Stop-loss je prakticky časovaný market příkaz. V našem případě SELL. Pokud je náš stop-loss zasažen, pak trh klesal. Pravděpodobně s nějakým momentem, do kterého my prodáváme marketem – v takové situaci je velká pravděpodobnost, že dostaneme skluz v plnění, což zejména v intradenních futures trzích už může znamenat docela nezanedbatelné částky. Především při malém stop-lossu. Trhy se pohybují vesměs prostřednictvím menších rotací. Při výstupu na prodejním stop-lossu budeme velmi často prodávat do poklesu trhu, který se hned poté „nadechne“ a mohli bychom vystoupit lépe. Co je tedy řešením – nepoužívat stop-loss?
To určitě ne. V prvé řadě bych se ale snažil rozlišovat výstup ve ztrátě a výstup na stop-lossu. Sám vnímám stop-loss jako určitou krizovou záležitost – záchrannou brzdu, jejíž použití je zde pro případ nějaké extrémní situace, která nenastává příliš často a ve které prostě pozici ukončím i za méně výhodných podmínek. Zkuste v rámci backtestu nejprve hledat přístupy, kdy nebudete používat fixní stop-loss. Definujte jen pravidla výstupu ze ztrátové pozice. Jsou průměrné ztráty z takového systému na váš účet příliš vysoké? Pravděpodobně pak budete muset najít jinou strategii, nebo levnější trh (ve futures lze dnes zvažovat mikro kontrakty).
O krizovém stop-lossu přemýšlejte tedy jako o nejzazší variantě ukončení pozice. Takový stop-loss lze do strategie dodat až úplně naposledy (můžeme například vysledovat průměrnou hodnotu MAE a stop-loss použít na nějaké krajní úrovní).
Konkrétní aplikace práce se stop-lossem samozřejmě záleží na obchodovaném stylu a timeframe. Ale přemýšlejte o tom – běžný retailový obchodník striktně vystupuje na malém stop-lossu. Často nastaveném přesně tak, aby se do něj trh trefil svými mikrorotacemi. Tedy trh je velmi efektivní v zasahování těchto stop-lossů a obchodníci velmi efektivní v inkasování ztrát.
Na druhé straně jsou profit targety – u těch mají obchodníci úplně jiné emoce (euforie) a tak je posouvají daleko – mimo běžné mikrorotace trhů. A tak se velmi často odehrává scénář, kdy je obchodník v trochu malém profitu, aby pak skončil na blízkém stop-lossu. To v diskréčním obchodování u mnoha traderů vede k tomu, že se snaží o to více natahovat targety, aby trh ještě častěji zasahoval stop-loss.
Obchodníci tak inkasují sice malé ztráty – 1-2 % velikosti svého účtu, ale pravidelně. A i to může vést k poměrně rychlému vymazání účtu.
O tématu by se toho dalo napsat opravdu hodně. Pokud máte mnoho malých ztrát a váš účet se spíše potápí, zde jsem připravil alespoň základní body k přemýšlení:
Při používání vzdálenějších stop-lossů se budeme častěji s pozicí pohybovat v otevřené ztrátě. To určitě nikoho netěší, ale psychicky to lze natrénovat. Je ale určitě lepší začít u pomalejších obchodů a nižší páky. Výstupy obchodů ve ztrátě by měly být prováděny co nejmechaničtěji. Protože u ztrátových obchodů máme coby obchodníci nejvíc zkreslenou mysl. Může jít o velmi jednoduchá pravidla typu „Trh klesl o x bodů od mého vstupu, vystupuji na close první rostoucí úsečky atd.“. Samozřejmě čím rychleji obchodujete, tím menší prostor pro nějaké rozhodování je. Bohužel hrozně moc začátečníků se pouští do těch nejrychlejších obchodů s nejvyšší pákou. Kde jim s použitím malého účtu „nezbývá“ nic jiného, než použít stop-loss pár ticků od vstupu, a stát se tak potravou pro celý řetězec. Určitě existují přístupy pro obchodování s malým stop-lossem. Hlavně pokud vstupujete do protipohybu trhů – který už je tak částečně vyčerpaný, a pokud v takové situaci obchodujete pro adekvátně malé targety (kdy si trh jde de facto pro stop-lossy obchodníků na druhé straně našeho obchodu). Ale když se o něco podobného pokoušíte a nevychází to, pravděpodobně na to nemáte psychiku a opět doporučuji začít obchodovat trochu pomaleji. V této oblasti se tedy nedá poskytnout úplně univerzální rada. Nicméně pokud obchodujete live nějakou dobu a nedaří se vám, zkuste analyzovat své výstupy. Vystupujete ve ztrátě často na nějakém blízkém stop-lossu? Pak toto bude jedna z příčin neúspěchu. Otestujte si, jak by se vám vedlo s nějakou jinou logikou výstupu tak, abyste mohli i v případě špatně se vyvíjejícího obchodu vystoupit jinak než na krizovém stop-lossu. Jsou vaše obchody příliš rychlé na nějaké analýzy? Pak zpomalte. Zvyšte timeframe a snižte páku (pokud na vyšší timeframe nemáte účet).

Stop-loss je naprostý základ dlouhodobě úspěšného tradingu. Riziko je to jediné, co můžeme v trzích kontrolovat, a stop-loss je nástroj, jak tuto kontrolu reálně aplikovat. Správné umístění stop-lossu je občas vcelku solidní věda, ale je třeba začít alespoň s něčím rozumným a smysluplným. Pojďme si tedy dnes povědět, jak se pustit do umísťování stop-lossu a ukázat si alespoň tři jednoduché, základní metody.
Nesprávně položená otázka
A hned úvodem se pustím do tématu trochu netradičně. Ona otázka: "Kam umístit stop-loss?" totiž není tak úplně správně položena, respektive je tak trochu nekompletní. Správně by otázka měla znít: "Kam umístit stop-loss a zároveň nepřekročit maximální risk stanovený na jeden obchod?"
Každý obchodník by totiž měl začít tím, že si stanoví konkrétní maximální procento účtu, které bude na každý obchod riskovat (většinou od 0,5 do 3 %) a toto číslo nikdy nepřekročit. Tento základní krok je také naprostým základem money managementu a nejdůležitějším základem úspěšného obchodování – stačí si dohledat starší články na téma money managementu. Svým způsobem by se dalo říci, že stop-loss bychom mohli klidně umísťovat skutečně jen dle riskovaného procenta a nedělat z toho větší vědu. My jsme však v seriálu o technické analýze a technická analýza nám může nezřídka napovídat, že je možná škoda umísťovat do trhu zbytečně velký stop-loss, když nám určité formace říkají, že se dá riskovat i méně. A právě proto tedy o umístění stop-lossu do trhu přemýšlíme – aby vhledem k technické analýze a tomu, co se právě v trhu děje, nebyl příliš malý ani příliš velký, aby byl v souladu s maximální námi povolenou riskovanou částkou na obchod (vyjádřenou jako procento z účtu) a abychom zbytečně nevstupovali jen s jedním kontraktem tam, kde nám případná kombinace malého stop-lossu a až několikanásobně vyššího námi maximálně povoleného limitu nabízí množství kontraktů mnohem vyšší.
Takže, pojďme na to.
Swing
Za nejuniverzálnější metodu umísťování stop-lossu bych asi zvolil swingy. Myslím, že umísťovat stop-loss nad/pod swingy je technika, kterou nikdy nic nezkazíme a která bude mít vždy v technické analýze značný význam. Tato technika je jednoduchá, univerzální, zároveň aplikovatelná na všech časových rámcích i trzích. Nevýhodou může občas být přílišná velikost stop-lossu při umístění právě pod/nad swing, nicméně z pohledu technické analýzy mají swingy značný význam a tak si z pohledu technické analýzy příliš lepší metodu umísťování pro začátečníky představit nedovedu.
Pojďme na jednoduchý příklad.
Nezbytnou a velmi důležitou součástí mého přístupu obchodování systému FinWin jsou odrazy od EMA34. Zkusme tedy nyní bez CCI jen pro příklad nasimulovat několik vstupů do trendu právě v podobě odrazu od EMA34 a zakreslit si, kam přesně bychom pod tyto long obchody umístili základní stop-loss:

Umístění bych dle vkusu vybíral 1–3 ticky pod swing a v rozjetém trendu využil swingy i k posunům stop-lossu. Pokud velikost od vašeho vstupu ke stop-lossu vyjádřena v USD je menší než vámi povolený maximální risk vašeho účtu, můžete zvážit i vstup s více kontrakty. Příklad: Obchodujeme s účtem 5 000 USD a riskujeme max. 2 % na obchod, což je 100 USD. Pokud by byla vzdálenost od vstupu ke stop-lossu 50 USD, není důvod nevstoupit do trhu se dvěma kontrakty.
Další výhodou této techniky je, že je takzvaně "marked-based", tj. vaše stop-lossy jsou skutečně umístěny dle toho, co právě dělá trh a kde má své důležité úrovně.
Analýza MAE
Druhá metoda, kterou mohu vřele doporučit nováčkům v tradingu, se nazývá MAE (Maximum Adverse Excursion) a je to technika již trochu komplexnější, vyžaduje i trochu práce v Excelu. Je to ale má oblíbená technika, kterou jsem používal nesmírně dlouho a používám v řadě případů dodnes. Z mého pohledu je to technika spolehlivá, odzkoušená, i když oproti swingům má tu nevýhodu, že již není market-based. Spíše než na aktuální situaci v trhu reaguje na statistické analýzy minulosti. Výhodou naopak je, že pokud najdeme náš "optimální" stop-loss, můžeme ho nastavit do naší obchodní platformy a stop-loss už se zadá při vstupu do trhu automaticky sám – nemusíme tudíž nic umísťovat ručně.
Co je tedy MAE?
Je to největší protipohyb, který vaše pozice provedla za dobu své "existence. Na obrázku vidíme příklad, kdy bychom vstoupili short do trhu TF na ceně 1065.70. Než se trh rozjel naším směrem, udělal největší protipohyb hned na další svíčce, a to na cenu 1067.10. Celkový protipohyb tedy představuje 1.4 bodu, tj. 1.4 x 100 = 140 USD. MAE tohoto konkrétního obchodu je tedy 140 USD.
Pointa analýzy MAE pak je, že v rámci backtestu zanalyzujeme MAE všech našich testovaných obchodů a koukneme se, jaké MAE bylo u všech našich obchodů nejčastější. Dle toho pak najdeme optimální velikost našeho stop-lossu, tj. takovou, která odráží nejčastější protipohyby trhu v rámci našeho systému. Takový stop-loss pak budeme používat (případně jiný na stranu long a jiný na stranu short).
Pro kompletní postup analýzy MAE v tomto článku bohužel není prostor, doporučuji tedy případně prohledat starší články..
Výhoda této techniky také je, že v řadě případů jsou stop-lossy na základě optimalizace MAE menší než při použití swingů (záleží ale na řadě okolností).

Klouzavý průměr / PSAR
Poslední zajímavou technikou pro začínající obchodníky může být využití některého z klouzavých průměrů nebo indikátoru PSAR (Parabolic SAR). I když v obou těchto případech už se jedná o trochu náročnější techniky, neboť musíme otestovat několik různých typů nastavení period, než najdeme tu správnou.
Pro klouzavé průměry pak můžeme udělat drobný "trik". Pro obchody short budeme používat klouzavý průměr z hodnot HIGH (nikoliv close) a pro obchody long budeme používat klouzavý průměr z hodnot LOW. Existují také různé typy klouzavých průměrů a i v tomto ohledu se vyplatí trochu experimentovat a otestovat případně více variant (třeba tak, že do našeho testovacího Excelu si přidáme řadu sloupců s různými periodami klouzavého průměru / PSAR a zapíšeme při vstupu hodnotu každého z nich; později pak v Excelu zanalyzujeme, které z nastavení by bylo v kombinaci s našimi vstupy nejvhodnější).
Na obrázku je příklad použití indikátoru PSAR, který existuje v každém solidnějším analytickém programu. Nevýhoda je, že na můj vkus občas mohou být stop-lossy s PSAR trochu velké. Záleží ale opět na stavení a stylu obchodování s tímto indikátorem. Osobně jsem doposud tento indikátor v praxi nikdy nevyužil, ale například s klouzavými průměry jsem prováděl řadu experimentů v rámci AOS a potenciál zde vidím. Tj. pro koumavější nováčky v tradingu určitě i klouzavé průměry a PSAR jsou věci, které mohou být zajímavé.

 
Závěr
Dnešní tři tipy jsou tedy jednoduché metody, se kterými se dá začít – a se kterými si navíc docela možná vystačíte i velmi dlouho.
Základem je ovšem jako vždy backtest a konzistence. Je nutné si definovat v rámci umístění základního stop-lossu konkrétní pravidla a ta s konzistencí zbacktestovat, abychom viděli, co od dané techniky můžeme očekávat. Navíc jak už jsem psal na začátku, nikdy nesmíme porušit naše pravidlo maximální riskované částky našeho účtu. Pokud by byl stop-loss větší, než námi povolený maximální risk vyjádřený jako procento účtu, je lepší nevzít obchod raději vůbec.