Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Obchodní plán intradenního obchodníka podrobněji (1/2)

    O obchodním plánu jsme toho zde již psali mnoho, nebudu se tedy dnes opakovat v tom, co je obchodní plán, a jak by měla vypadat jeho základní podoba. Rád bych se však věnoval řadě podstatných věcí, které v obchodních plánech našich studentů často postrádám. Pojďme se tedy podívat na obsah obchodního plánu trochu detailněji.

      

    Trading_Plan_details.jpg

     
    Foto (c)iStockphoto.com/bluestocking&nbsp 

    Intradenní diskreční obchodník se musí vždy řídit pravidly, která jsou přesně zakotvena v obchodním plánu. Tato pravidla musí být naprosto konkrétní, takže byste je teoreticky měli být schopni i "naprogramovat" do počítače, zároveň ale musí v sobě zahrnovat určitý diskreční faktor, který již do počítače naprogramovat možné není a díky kterému diskreční obchodník získává značnou výhodu nad počítačem. Tato hranice mezi mechanickým a diskrečním je velmi tenká a velmi citlivá, přesto může mít skutečně zásadní rozměr. Problém je však v tom, že diskreční zapojení zároveň může přináset do striktních pravidel v určité míře chaos, díky kterému začíná být obchodník mnohem méně systematický, než by se na první pohled mohlo zdát. Pokusím se tedy nyní dát konkrétní tipy a rámce v tom, jak by měla ona hranice vypadat, a kde vidím nejčastější chyby, co se týče definice diskrečního posuzování v rámci obchodního plánu.

    VSTUP (část 1a): základní vstupní pravidlo

    Samotný vstup by měl být v obchodním plánu zcela přesně definovaný ve své "nejsyrovější" podobě. Například: "indikátor X kříží Y", na indikátoru CCI se tvoří "véčko", trh se dotýká úrovně YZ (S/R úroveň, klouzavý průměr, atd.), trh prolamuje trendovou linku, apod.

    Definovat si vstup takovýmto způsobem není složité, problém nastává v momentě, kdy může existovat širší interpretovatelnost dané situace, nebo příliš jemná situace, kterou není možné posoudit jednoznačně. Příklad:

    Indikátor X kříží Y: křížení však nastalo pouze o 0.001 bodu. Skutečně se jedná o překřížení a validní signál? Má smysl čekat na potvrzení z další úsečky - nebude již příliš pozdě?

    Na indikátoru CCI se tvoří "véčko": toto však není příliš ostré. Skutečně se jedná o validní signál?

    Trh se dotýká úrovně YZ: ke skutečnému "dotknutí se" však chybí ještě 0.005 milimetru. Skutečně se jedná o validní signál?

    Atd.

    Na signál sice můžeme nahlížet z tvrdě "počítačového" pohledu a podobné rozpory tak vyloučit a postavit se za jednoznačnost interpretovanou počítačem (a pro mnoho obchodníků je toto určitě regulérní cesta - pokud se tací obchodníci nechtějí pokusit využít možných benefitů diskrečního obchodování), při troše bližšího zkoumání ale můžeme také zjistit, že tyto drobné rozdíly mohou dělat naprosto zásadní rozdíly v obchodních výsledcích. Pokud tedy pozorováním nebo ručním backtestem zjistíme, že tyto drobné rozdíly (svůj postoj k významu detailů jsem popsal v nedávném článku o asymetrii) mohou přinést výrazný posun k lepšímu (není vždy podmínkou, že to bude k lepšímu), začínáme se logicky zajímat o to, jak tyto drobné nuance lépe "podchytit" na diskreční úrovni a jak se pokusit využít možnost diskréce jako dodatečného "lidského" filtru k lepším obchodním rozhodnutím a výsledkům.

    Nyní je třeba říci, že i diskreční posouzení detailu musí mít stále svá pravidla, což je něco, co si řada obchodníků neuvědomuje a podobné důležité detaily tedy do svého obchodního plánu nezahrnuje. Je to dáno částečně i tím, že je často velmi těžké definovat, jak mají dodatečná pravidla pro diskreční pravidla vypadat a co vlastně ony drobné nuance ovlivňuje nejvíce. Nejvíce je však neschopnost lépe specifikovat diskreční nuance dána nedostatkem zkušeností a nedostatkem času stráveným hleděním do grafů - diskreční pohled jakožto benefit se rozvíjí až postupem času s hodinami strávenými u intradenních grafů, a u mnohých se pak nadále tato schopnost rozvíjí.

    Většina obchodníků tedy díky nedostatečným zkušenostem začíná drobná pravidla "dolaďovat" opět spíše počítačovým přístupem. Tj. hledají, co dalšího "jemného" by mohli posoudit: například sklon a úhel klouzavého průměru, úhel "véčka", počet doteků na S/R úrovni, atd.

    Musím říci, že jsme v dávné minulosti s podobnými jemnými "technickými" posouzeními strávili skutečně mnoho času a v podstatě v nich nikdy nenašli nic, co by se dalo efektivně využít. Tím neříkám, že čistě mechanická jemnější posouzení nemohou fungovat, pouze říkám, že nikdy příliš nefungovala nám.

    Je tedy třeba začít se dívat na celou záležitost trochu jinou optikou. Jeden ze způsobů je zkrátka a dobře naučit se hledět na danou situaci v trhu trochu komplexněji, nikoliv jen z pohledu daného signálu, ale z pohledu trhu jako celku - a daný signál se pak pokusit interpretovat v celkovém kontextu s tím, co právě dělá trh. Tím si můžeme pomoci k jemnějšímu posouzení signálů, které mohou být nejasné, nebo které se z nějakého dalšího důvodu rozhodneme posuzovat více diskrečně.

    Co to ale znamená "trh jako celek"? Není třeba tento koncept příliš komplikovat. Pokud se zamyslíte nad trhem jako celkem, zjistíte , že není příliš variant, co vše trh může dělat. V podstatě bychom mohli dané varianty rozepsat následovně (a tím vytvořit základní scénáře trhu jako celku):

    1) Trh se začíná nečekaně probouzet a rozjíždět ze stagnace.

    2) Trh je ve výrazném trendu.

    3) Trh začíná slábnout.

    4) Trh je vyčerpaný a stagnuje.

    5) Trh je extrémně vyčerpaný a strmě koriguje.

    6) Trh se zcela otáčí.

    Pokud se pak zamyslíte nad logikou svého konkrétního vstupu (tj. základní mechanickou definicí daného vstupu), zjistíte, že ne pro každý z daných scénářů je daný vstup vhodný. Některý vstup je lepší do rozjíždějícího se nebo jedoucího trhu, nikoliv do trhu, který vypadá jako vyčerpaný. Jiný vstup (protitrendový) zase není příliš vhodný pro dny, které strmě trendují, atd.

    Pokud tedy dokážeme jemnou nuanci dát do kontextu s trhem jako celkem, přidáme diskreční prvek pro situace, které jsou "na hraně": například pokud vidím, že je trh strmě trendující, nebudu nechávat signál "plavat" jenom kvůli tomu, že se o pár milimetrů nedotknul mého klouzavého průměru - a naopak pokud vidím jasné vyčerpání trhu, nebudu u protitrendového signálu váhat jenom kvůli tomu, že můj signál FinWin 0/100 ještě nepřekročil o malý kousek linku 100. Tím se tedy dostáváme k tomu, co by dle mého názoru nemělo chybět v plánu žádného intradenního obchodníka: vstupy v kombinaci s komplexní situací na trhu a jasné definování co ona komplexní situace je a i míra agresivity, kterou budu v dané situaci aplikovat.

    VSTUP (část 1b): komplexní situace na trhu

    Nyní, komplexní situace na trhu je tedy obecně možné interpretovat v rámci několika základních scénářů, avšak při snaze najít konkrétní pravidla je již situace daleko složitější. Jaká konkrétni pravidla využít pro posouzení, zda-li nastává některý z obecných scénářů trhu? Bohužel, obecné pravidlo zde neexistuje. Zde platí, že záleží obchodník od obchodníka a je řada způsobů, jak komplexní pohled definovat.

    Tak například poměrně účinný pohled na vyčerpání trhu vyučuje Petr na semináři emini II. Jedná se o techniku intermarket divergencí mezi jednotlivými trhy, které mohu výrazně přispět k celkovému pohledu na to, zda-li trh je, nebo není vyčerpán a od toho také stanovit míru agresivity na protitrendových signálech.

    Pro komplexní pohled na trend může řada obchodníků používat poměrně jednoduché pravidlo, kdy je prakticky vše vnímáno jako chop a pouze pokud skutečně nemohou obchodníci jednoznačně říci, že vidí jakékoliv náznaky chopu, pak chápou trh jako trendující. Toto posouzení je již velmi diskreční a obvykle mu předcházelo mnoho měsíců sledování trhů, takže je to spíše pravidlo "zakořeněné z pozorování". Zda-li je takovéto pravidlo dostatečné a funkční, prokáže samozřejmě vždy až výše obchodního účtu. Mohu však říci, že někteří naši studenti i toto vysoce diskreční pravidlo praktikují s velkým úspěchem, mimo jiné proto, že je drží stranou trhů i několik dnů a nenutí příliš přeobchodovávat.

    Další komplexní pohled může být definován například tím, jak se trh chová na high a low dne. Několik selhání udělat nové low, změna struktury swingů na low dne, falešná proražení, která nakonec nepřinesla žádný další pohyb níže - to vše mohou být signály blížícího se otáčejícího trhu.

    Problém s podobnými komplexními posouzeními trhu je, že existuje většinou velké množství různých způsobů, jak si stanovit pravidla (příliš mnoho možností). Například podoba vyčerpaného trhu na high a low dne není stejná každý den a může tedy mít řadu variací. Jak tedy nejlépe najít, který scénář pohledu na trh jakožto vyčerpaný definovat do svého plánu? Nejlépe tak, že si pořídím screenshoty co nejvíce situací, na kterých se trh vyčerpal a následně otočil a budu studovat, zda-li nenaleznu některé podobné atributy, kterých by se dalo "chytnout" a které já osobně vnímám jako nejúčinnější (u každého obchodníka to pak může být něco lehce jiného). Prakticky vždy nějaké takové atributy najdete, jde jenom o to je následně rozumně popsat.

    Co je ale naprosto nejdůležitější - komplexní posouzení trhů může být velmi "košaté", proto je třeba udržet jej stále v míře co nejvyšší jednoduchosti. A co je ještě více důležité, nezapomínejte, že podobné komplexní posouzení trhu nám má pouze pomoci posoudit signál, který se zdá příliš nejednoznačný nebo příliš "jemný" - to je vše, k čemu má komplexní posouzení sloužit! Nikoliv k tomu, abychom hádali následující vývoj trhu - pouze a jen k tomu, abychom diskrečně zareagovali na jinak poměrně jasný signál!

    Aby to bylo jasné, zde je příklad popisu dvou scénářů, kdy obchodník komplexní posouzení trhů používá špatně a kdy správně.

    a) Chybné posouzení

    Obchodník obchoduje signál FinWin 0/100. Trh právě vytvořil formaci double top a divergenci mezi dvěma trhy. Zároveň vytvořil něco, co se zatím signálu 0/100 podobá jenom vzdáleně - přesto obchodník došel k závěru, že se trh začíná otáčet a agresivně vstupuje short.

    Nebo:

    Obchodník obchoduje signál FinWin 0/100. Dostane jasný signál. Snaží se tedy posoudit divergenci mezi trhy, spočítat, kolikrát se trh pokusil udělat nové high a zda-li se mu to povedlo, koukne na S/R úrovně na vyšších time-frame a ve mžiku se ve všem ztratí a již není schopen reagovat. To vše jenom proto, že chtěl mít 100% jistotu, která v trzích neexistuje.

    Nebo:

    Obchodník obchoduje signál FinWin 0/v. Dostane nový signál. Není si však jistý, zda-li je trh v trendu. Čeká tedy na další 2 úsečky, až vstoupí těsně před korekcí.

    Nebo:

    Obchodník obchoduje signál FinWin 2v s odrazem od EMA34. Trh se EMA34 jenom o kousek nedotknul. Neví, co má dělat. Vzpomene si na to, že četl cosi o komplexním posouzení trhu. Začne tedy vymýšlet důvody, proč by si měl signál potvrdit, nebo vyvrátit. Je ztracený, protože se snaží posoudit vše, co jen vidí, ale nic mu nedává smysl.

    b) Správné posouzení

    Obchodník obchoduje signál FinWin 0/100. Dostane nový signál. Žádný z trhů však nedělá intermarket divergenci. Nechá tedy signál být.

    Nebo:

    Obchodník obchoduje signál FinWin 0/100. Ten se ale zastavil přesně na hraně 100, takže není jasné, že došlo k překročení. Obchodník tedy koukne, zda-li v posledních 30ti minutách nenastala jedna z těchto situací:

    • změnila se struktura swingů - došlo nedávno k vytvoření dvou vyšších swingů a tedy náznaku otáčení trhu,
    • trh se 2x pokusil udělat nové low, ale ani jednou se mu to nepovedlo.

    Obchodník má důkladně testované a statisticky podložené, že takovéto situace vedou k obratu častěji, než k pokračování trendu, takže signál vezme.

    Nebo:

    Obchodník obchoduje signál 0/v. Není si však jistý, zda-li je v trhu trend. Situaci tedy raději chápe jako chop a situaci nechává být. Simulované obchodování dlouhodobě ukázalo, že tento velmi opatrný přístup se mu vyplácí.

    Nebo:

    Obchodník obchoduje 2v s odrazem od EMA34. Trh se však jenom o kousek EMA34 nedotknul. Obchodník se tedy koukne lehce do minulosti a zjistí, že se jedná o první korekci k EMA34 po nedávném otočení trendu. Statisticky a z backtestů ví, že první korekce k EMA34 po otočení trendů nabízí často nejzajímavější RRR. Obchod tedy bez váhání vezme.

    VSTUP (část 1c): naprosto nejdůležitější je ale stejně RRR

    Celou záležitost můžeme o poznání zjednodušit, pokud si ještě jednou prostudujeme poslední z příkladů výše. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že naprosto nejlepší zvážení nejednoznačné situace je komplexní posouzení trhu s RRR. K posouzení RRR je opět třeba mít určitá pravidla, k čemuž se dostanu v druhé části tohoto článku (příští týden). Nejednoznačné posouzení se zdá mnohem jednoznačnější, pokud dokážeme v rychlosti spočítat risk a případný potenciál na obchod. Posouzení tohoto faktoru spolu se vstupem je tedy možná ještě důležitější, než samotné posouzení komplexního pohledu na trh. Zatímco komplexnější pohled na trh může řadě obchodníků rozhodnutí spíše komplikovat, než zjednodušovat, pohled na risk a RRR (v souvislosti s aktuální volatilitou trhu) může být výrazně jednoznačnější a jednodušší prvek pro finální rozhodnutí - proto se mu budeme věnovat v samostatném článku příště.

    Obecně bych řekl, že pokud dokáže posoudit obchodník obojí - komplexní pohled na trh a k tomu RRR a risk, bere si to nejlepší z obou světů. Vyžaduje to samozřejmě již nějakou praxi a zkušenost - ostatně jako cokoliv jiného.

    Závěr z definice vstupů v obchodním plánu

    Z dnešního článku je tedy patrné, že by obchodník měl definovat ve svém plánu v rámci vstupu následující:

    • jak konkrétně je definovaný vstup,
    • jak vypadá vstup, který se může jevit jako nejednoznačný (pokud takový vůbec může v rámci našeho vstupního pravidla existovat), nebo jak vypadá vstup, který chceme doplnit diskrečním posouzením; v čem je tento vstup jiný, než čistě mechanický vstup, v jakých situacích nastává a proč jej chceme zvažovat více diskrečně,
    • jak konkrétně mají vypadat situace v rámci komplexního pohledu na trh, která nám řeknou, zda-li signál jednoznačně vzít, nebo zda-li signál raději ignorovat; co budou finální rozhodovací faktory u situací, kdy si nebudeme podobou signálu zcela jisti,
    • proč konkrétně volíme jako dodatečné diskreční posouzení právě ta pravidla komplexního posouzení trhu, která jsme si stanovili; jak a čím máme tato pravidla podložena,
    • jaký faktor v posouzení vstupu hraje risk a RRR (viz. příště); budeme tento faktor zvažovat u všech signálů, nebo jenom u těch, které se zdají nejednoznačné nebo které chceme doplnit diskrečním pohledem?

    Pokud otázky výše zcela jasně definujete ve svém plánu, budete si zase o trochu více jisti ve svém obchodování - v tom, co děláte a proč to děláte právě takto. Daná pravidla pak samozřejmě musí dávat smysl z toho pohledu, aby sloužila k lepším obchodním výsledkům - a musíme mít podloženo (backtest, statistika, paper-trading, reálné zkušenosti...), že daná dodatečná pravidla ke vstupům pro nás fungují.

    A samozřejmě, pokud si dáte tu práci, abyste svůj plán takto definovali nad rámec "běžného", bude to vaše další drobná výhoda před ostatními.

    27.6.2010

    Tomáš Nesnídal


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<
×
×
  • Vytvořit...