Dva silné triky, jak se pohnout vpřed

Mnoho lidí má problém pustit se do nových věcí - ať už je to do tradingu, nebo čehokoliv jiného. Je to logické, času je obvykle málo, práce a povinností mnoho a lenost bohužel trápí tu a tam většinu z nás. Pokud opravdu bojujete s tím, abyste se donutili k novým výzvám a úkolům (nejen) v tradingu, nabízím dnes dva silné triky, jak na to.

Trik 1: už jste vlastně začali.

Vypozoroval jsem velmi zajímavý fenomén, kterým je fakt, že doba, potřebná k tomu, abyste začali nějakou činnost, je zhruba 4x delší, než doba, za kterou danou činnost vykonáte.

Řekněme, že máte 100 jednotek času (např. hodiny - to je vcelku jedno), které se rozhodnete využít k tomu, že se přinutíte sednout k počítači a začít s backtesty. Řekl bych, že nejsem daleko od pravdy, když napíšu, že drtivá většina lidí stráví nejprve 80 jednotek tím, že se "dokopává" vůbec začít. Jakmile ale jednou začne, ponoří se pak do práce poměrně rychle a věci se hýbou vpřed kolikrát až neuvěřitelným tempem - za zbylých 20 jednotek stihneme často to, co jsme si původně rozplánovali na celých 100 jednotek! (jenom mimichodem, toto pozorování opět nahrává mé teorii o asymetrii).

Opravdu netuším, proč tomu tak je, ale tento zvláštní fenomén mohu pozorovat u mnoha lidí. Ne samozřejmě u každé činnosti - s činnostmi, které již máme zaběhnuté a děláme je každý den, nebo jsou již součástí našeho denního stereoptypu, takový problém není. Zdá se ale, že s činnostmi, které máme začít jako nové, je to podstatně horší - a určitou stagnací a donucováním se k činu prochází v začátku nových procesů mnoho z nás.

Opravdu jsem si lámal hlavu, jak se tohoto problému zbavit, neboť bez studu přiznávám, že tento problém se týká i mě. Neustále mám v hlavě řadu nových tradingových projektů - ale do některých z nich se dokopávám celé týdny! (Pravda, je to i podnebím v Algarve, kde žiji - přeci jenom většina dnů je zde krásných a slunečných a člověka docela baví se jen tak pofalkovat :-) )

Nakonec jsem došel k velmi zajímavému závěru: hranice mezi tím, kdy se nutíme jak zběsilý do určité činnosti, a momentem, kdy skutečnou činnost začneme, je velmi tenká. Jinými slovy, stačí se překonat jenom malinko, udělat jenom nepatrný krůček (i toto stále zabere většinou celých 80 jednotek času) - a už jsme vykročili na správnou cestu, na které se z nepatrného, malého krůčku začnou věci prudce zrychlovat. Stačí tedy, abyste v dané věci udělali alespoň něco, byť opravdu malého a základního - a mozku už to zřejmě stačí jako dostatečná informace k tomu, že jste se již do dané věci stejně pustili a tak není důvod, proč bychom v ní nemohli pokračovat.

Takže, dostal jsem jednoduchý nápad, jak se pokusit můj vlastní mozek trochu ošálit (není to zvláštní, jak člověk musí neustále bojovat se svým vlastním mozkem?). Pokud existuje nějaká věc, do které se nemůžu donutit, najdu sebemenší věc, kterou už jsem v dané věci podniknul - a pak si nahlas nebo v duchu řeknu: "vždyť už jsem vlastně začal". Většinou to zabere a pokračovat v dané věci je již daleko jednodušší (byť prvotní odpor ještě nějakou dobu pokračuje, už ale výrazně méně).

Uvedu malý příklad:

jelikož se mně lehce rozrostlo množství různých strategií a přístupů, které aktuálně obchoduji, potřeboval jsem si vytvořit nový deník v Excelu, takový, ve kterém bych mohl trackovat více obchodních systémů a přístupů a následně vyhodnocovat na měsíční bázi. Do této činnosti se mně opravdu nechtělo, neboť i když práci s Excelem ovládám vcelku dobře a troufám si říci i na velmi pokročilé úrovni, nebaví mě příliš rozmýšlet nad vzorečky - tj. jaký vzorec použít sem, jaký odkaz sem, atd. Měl jsem tedy výrazný problém se do práce donutit.

Začal jsem tedy přemýšlet, jak se do práce více "dokopat" a nakonec mně napadlo, že jako základ použiji stávající obchodní deník, které pouze rozšířím (dostal jsem nápad jak). To samozřejmě neznamená, že bych na práci nového deníku musel nyní strávit méně času - stále se jednalo o mnoho nových vzorců, odkazů, atd. - přesně ta stejná činnost, do které se mně už v začátcích nechtělo. Jelikož jsem ale dostal nápad, že použiji základ z aktuálního deníku, v duchu jsem si řekl: "vždyť už jsem vlastně začal". Otevřít pak stávající deník a pustit se do práce pak již bylo jednodušší.

Jiný příklad mohu uvést z reálného života. V pátek jsem byl na rybím trhu v Lagosi koupit čerstvého lososa, kterého jsem plánoval připravit na teriyaki omáčce k sobotnímu obědu. Když jsem přišel domů, strčil jsem lososa do lednice a šel vyřizovat nějakou práci, na kterou jsem si vyčlenil zbytek dne.

Ve stejný okamžik ale přišla má žena s tím, jestli už jdu připravovat onoho lososa k obědu. Pochopil jsem, že došlo k nějakému nedorozumění - zatím co já plánoval lososa na oběd na sobotu, má žena žila v přesvědčení, že připravím oběd už v pátek.

Nejprve jsem se velmi zdráhal, měl jsem už v plánu jinou práci a opravdu se mně jídlo připravovat nechtělo - pak jsem ale došel k závěru, že je to ideální příležitost k tréningu dovednosti pustit se do práce, do které se nám nechce. V duchu jsem začal přemýšlet, \ už jsem s prací stejně nezačal. Ve mžiku si připomněl, jak jsem ještě před půl hodinou na trhu vybíral nejlepší kousky, nechával si ukrojit potřebný filet, dohlížel na to, že dostanu opravdu kvalitní maso. Bylo tedy bez debat, že vlastně už jsem začal. Další logický krok bylo vytáhnout maso z lednice a opláchnout. To bylo to nejmenší. Pokročil jsem tedy k této činnosti - a za pár desíte minut už bylo na stole celé hotové jídlo! I přes prvotní opravdu značný odpor nakonec vše šlo rychle a hladce - stačilo si uvědomit, že část práce už je stejně udělaná.

Tento trik samozřejmě není zázračný, ale občas funguje velmi dobře.

Pokud tedy máte problém pustit se například do backtestu (nebo i do úplně jiné činnosti, než je trading), začněte třeba tím, že si v Excelu otevřete nový sešit, nazvete ho "Můj Backtest 1" a uložíte ho. Tím už jste totiž vlastně začali. A přitom to zabralo jenom 20 vteřin.

Trik 2: o milimetr více, než včera.

Můj druhý trik, jak se hýbat rychleji vpřed, je velmi jednoduchý, ale velmi účinný: každý den udělejte o milimetr více, než předešlý den. Začít přitom můžete s naprostým málem a přidávat můžete zrovna tak po velmi nepatrných dávkách.

Řekněme, že se vám opravdu ale opravdu nechce do sepisování vašeho obchodního plánu. Ok, nevadí. Začneme po malých krůčcích.

V prvé řadě, stanovte si po dobu jednoho týdne 120 vteřin denně (to zvládnete, ne?) .

První den otevřete v počítači soubor, který nadepíšete "můj obchodní plán 1", nadepište titulní stránku a vše uložte. Tím jste hotovi.

Druhý den popřemýšlejte, jak udělat o milimetr více, než včera. Nadepište si například jaký trh a jaký timeframe obchodujete, v jaké hodiny - a jaké nástroje používáte. Tím jste opět hotovi.

Třetí den opět popřemýšlejte, jak udělat o maličký kousek více, než včera. Otevřete například graf, udělejte screenshot s jedním popiskem - a přidejte do obchodního plánu. Tím jste opět hotovi.

Pokračujte takto po zbytek týdne. Pokud dodržíte 120 vteřin denně, budete překvapeni, kolik jste za jediný týden udělali - a pokračovat rychleji a svižněji bude rázem o poznání lehčí. Pokud nedokážete svému tradingu věnovat ani 120 vteřin denně, zapomeňte na trading a jděte dělat něco jiného.

Tato jednoduchá technika funguje velmi dobře. Opět uvedu jeden příklad ze života.

Když jsem minulý rok začal s pravidelným plaváním, ustálil jsem své návštěvy sportovního bazénu na 40 uplavaných bazénech během každé návštěvy.

Letošní rok jsem došel k závěru, že bych měl zase pár bazénů přidat - ale opravdu se mně moc nechtělo. Oněch 40 bazénů byla "pohodlná" míra, věděl jsem, že budu muset sakra přidat síly a energii, abych se posunul dále. Začal jsem tedy velmi zlehka: rozhodnul jsem se každou návštevu přidat 2 bazény. Jelikož chodím plavat 2-3x týdně, výsledek nenechal na sebe dlouho čekat: za chvíli jsem byl už na 70 bazénech a minulý týden jsem poprvé pokořil hranici 80 bazénů. Ne vždy plavu tolik, občas zůstávám "jen" na 60 bazénech - ale po měsíci a půl je to již výrazný posun oproti původním 40 bazénům. Úžasné na tom je, že z pohledu nově dosažených met se již zdá 40 baznénů jako "zahřívací kolo" a člověk zjišťuje, že jeho hranice jsou mnohem dál, než myslel - přitom stačilo vystoupit z kruhu pohodlí. A hlavně: přidat každý den o milimetr více, než ten předchozí.

Závěrem

Na stránkách Finančníka si velmi cením toho, že sem chodí mnoho lidí, kteří jsou ochotni a odhodlání učit se novým věcem a přijímat v životě nové výzvy. Samozřejmě, jako všude, i zde je pár remcalů a negativistů, ale celkově zde vidím mnoho vůle a odhodlání. Je jedno, zda si rady a tipy vezmete pro trading, nebo cokoliv jiného v životě. Určitě ale stojí za vyzkoušení - cokoliv vás posune jenom trochu vpřed, stojí za to.