Černá labuť

"Petře, objevil jsem systém, který obchoduje s více než 80% pravděpodobností úspěchu“ psal mi před časem obchodník Karel a pokračoval „Jeho majitel přes rok prokazatelně s touto úspěšností obchoduje a je ochotný mě celý systém za nemalý poplatek naučit.. Může být na takové nabídce nějaký háček?“.
Může a Karel se, i přes mé varování, o háčku přesvědčil za několik měsíců sám. Bohužel i tím, že zbytečně vyhodil peníze jak za samotný systém, tak za ztráty několika tisíc dolarů, které mu systém vygeneroval.
A jelikož toto není vůbec ojedinělá situace, pojďme si nyní vysvětlit, proč některé metriky v tradingu vůbec nic neznamenají.
A pojďme na to přes další příklad z praxe. Jde o jiný systém, než který si koupil Karel.
Podstata je ale velmi podobná. Systém vytvořil a pronajímal (za nemalé peníze – 350 USD/měsíc) na serveru collective2.com trader Brian. V prosinci 2019 jej v tamní diskuzi propagoval podobnými příspěvky:

Tedy ve smyslu „Můj systém BR FUTURES krásně vydělává – zobchodoval již 42 obchodů s 88% úspěšností“.
V únoru 2020 ale systém vygeneroval za jediný měsíc ztrátu 134 % a celý účet najednou skončil v hlubokém záporu. Tedy pokud by někdo systém následoval, musel by reálně brokerovi ještě poslat na účet peníze pokrývající vygenerovanou ztrátu. A to i přesto, že za celou dobu fungování systém obchodoval s úspěšností 83,60 %. Tedy 44 z celkového počtu 55 obchodů skončilo v zisku. A přesto je výsledkem brutální ztráta:

Jak je to možné?
Jednoduše proto, že některé metriky v obchodování nemají sami o sobě žádnou vypovídající schopnost. Jsou to například výnosy (tj. kolik strategie vydělala) nebo právě zmíněná úspěšnost obchodování. Vše je vždy třeba posuzovat v kontextu risku.
Strategie BR FUTURES s riskem pracovala velmi nešťastně. Její autor používal naivní risk management v podobě tzv. ředění ztrátových obchodů. Taktika spočívá v tom, že pokud se otevřený obchod dostane do ztráty, otevře se nová pozice na „lepší ceně“. Tím se nám zlepšuje průměrná vstupní cena a následně stačí, aby trh poskočil jen trochu našim původně směrem a výsledným obchodem je zisk. Pokud trh jde stále proti naší pozici, otevírá se další obchod na ještě „lepší“ ceně, průměrná vstupní cena se opět posouvá blíže aktuální ceně trhu a čeká se na moment, kdy bude možné celou pozici uzavřít v zisku. Problém podobných přístupů je ale ten, že fungují do doby, než jednou fungovat přestanou. Prostě přijde tak vysoký protipohyb, že na účtu už není dostatek prostředků, abychom mohli pozici dál „ředit“. A to je přesně to, co se stalo u systému BR FUTURES. Tomu stačilo v trhu jen opravdu malý pokles, aby vyzmizíkoval celý účet (a díky použitému pákovému efektu jej dostal do záporu).
Možná se usmíváte, že byste nikdy podobnou chybu neudělali a takto riskantně neobchodovali. Bohužel ale opravdu hodně traderů si podobné systémy pronajímá nebo kupuje, protože některé mohou fungovat i delší dobu a pouze na základě historických statistik vypadá vše růžově. Tedy pokud se člověk nezačne pídit po detailních principech použitého risk managementu – což je bohužel většinou mimo možnosti běžných začínajících a méně zkušených obchodníků. Podobné příběhy jako výše uvedené se tak opakují stále dokola. A to i na úrovni fondů řízenými údajně zkušenými obchodníky – viz příběh Jamese Cordiera a jeho 290 klientů, kterým spravoval peníze. Ti přitom patřili do skupiny bohatších investorů – minimálně do jeho správy svěřovali 500 000 USD. Během jediného dne pak přišli o úplně celý zůstatek účtu a byli nuceni brokerovi uhradit ohromné dlužné částky na pokrytí marginu.
Některé metriky typu úspěšnost nebo historické výnosy skutečně nemají sami o sobě absolutně žádnou vypovídající schopnost. Na výše uvedeném příkladu vidíte, že můžete mít systém s úspěšností 83 % a stejně velmi rychle přijít na burze o celý účet. Klíčem je poměřovat vše v kontextu risku.

Finanční trhy jsou prostředím, kde se dá nejen dobře vydělávat, ale také místem, kde coby tradeři neustále čelíme risku. A právě o něm je dobré přemýšlet na prvním místě. Dnes třeba u příležitosti „černé labutě“, která před týdnem potkala řadu měnových obchodníků spekulujících na švýcarský frank.
Nejprve připomeňme, co se stalo. Švýcarská centrální banka (SNB) změnila zcela neočekávaně (ostatně jak jinak) svoji finanční politiku, kterou bylo bránit růstu kurzu švýcarského franku vůči euru. SNB dlouhodobě udržovala kurz eura vůči CHF na hodnotě 1,2, pod který frank neklesal právě z fundamentálního důvodu bankovních intervencí.
V okamžiku, kdy svoji politiku SNB zrušila, švýcarský frank skokově posílil o pohyb, který nemá ve finančním světě příliš obdoby. Zde je týdenní graf EUR/CHF:

Mnoho retail obchodníků přitom spekulovalo long EUR/CHF s odrazem od 1.2, s tím, že to odpovídalo prohlášení SNB o odhodlání tuto úroveň chránit. Pochopitelně ztráty ke spekulacím patří, zde však byly často až nečekaně vysoké. Kvůli rychlosti pohybu a chybějící likviditě nebyla řada forexových brokerů prakticky schopna plnit stop-lossy long obchodníků, kdy zejména ti silně podkapitalizovaní končili až s výraznými zápornými zůstatky na svých účtech.
Osobně měny neobchoduji a nepřísluší mi tak obchod v EUR/CHF jakkoliv komentovat. Chtěl bych však prostřednictvím této události připomenout téma, které řada traderů podceňuje v honbě za co nejvyššími zisky – a to je ochrana kapitálu. Řada obchodníků totiž až v podobné situaci zjišťuje, že v obchodování jsou i důležitější parametry než minimální vklad u brokera či nejvyšší páka. Ale bohužel tato situace bude panovat jen pár měsíců, než se na nynější problémy zapomene a finanční svět bude směřovat k další černé labuti.
A co že je to ona černá labuť? Myšlenku představil Nassim Taleb ve své stejnojmenné knize, kterou jsme recenzovali v tomto článku. Teorie černé labutě se zabývá důsledky vysoce nepravděpodobných událostí, které mají lidé tendenci podceňovat a ignorovat a jejichž výskyt s sebou potom nese vysoce devastující účinky. Obchod v EUR/CHF takové znaky pro mnoho traderů (ale i fondů a brokerských společností) v sobě nese.
A bohužel – podobné události se stávají v různých podobách. Někdy si za ně můžeme více, někdy méně. Vždy je třeba však o podobném risku přemýšlet a snažit se na něj alespoň částečně připravit (s vědomím, že vyloučit zcela nejde nikdy).
V prvé řadě je dobré podrobně přemýšlet, komu svěřujete své peníze. Broker je náš obchodní partner a rozhodně to není tak, že by si všichni byli rovni. Extrémně to platí v oblasti forexu, který nepředstavuje burzovní trh a řada retail brokerů jsou zároveň market makeři. Událost na trhu s frankem představuje solidní příležitost prověřit, jak je na tom váš broker z pohledu likvidity a technické infrastruktury. Mimochodem – právě z podobných důvodů upřednostňuji exekuce na burzovních trzích – ovšem i zde se „černé labutě“ vyskytují a je třeba chápat specifika daného trhu (viz Minulý týden přinesl na burze den s extrémním propadem – jaké lekce si z pohybu vzít? z roku 2010). V dostatečně likvidních trzích typu akciový index však nedochází ani při podobných super volatilních pohybech k tak extrémně špatným exekucím, jaké někteří klienti zažili minulý čtvrtek u některých forexových brokerů (kde někteří prostě na určitou dobu přestali fungovat a zcela exekuovat příkazy). Podobná událost tedy jednoznačně poskytuje možnost podívat se na daného brokera z pohledu vývoje v krizové situaci a vybrat si pro další spolupráci takového, který si s daným riskem dobře poradil.
Pozor na přehnanou páku. Hodně obchodníků (i na burzovních trzích) obchoduje silně podkapitalizovaně díky tomu, že pro ovládání většího balíku akcií/peněz/komodit jim stačí peníze na margin. Sami si ale spočítejte, jak skončí váš účet v případě, že daný trh poklesne o 30 %, vy se nemůžete dostat z pozice ven (protože váš levný broker přestane fungovat) a máte páku 1:100. Osobně pochopitelně obchoduji na páku přes futures, nicméně rozhodně se můj zůstatek na účtu neodvíjí od velikosti marginu. Navíc velmi dobře vím, které trhy mohu mít limitní pohyby a které nikoliv.
Ale opět – stát se může cokoliv, i když si dáváme dostatečný pozor – viz aktuální krachy i větších fondů a brokerů, v jejichž vedení rozhodně nebyli žádnými zelenáči. Co dělám já sám, abych si co nejvíce snížil šanci na to, že mě podobná událost „nedostane do kolen“?
Především se diverzifikuji mezi brokery. Šance, že zkrachuje například Interactive Brokers je podle mého názoru malá, ale i v nedávné minulosti jsme byli svědky krachu velkých brokerů, u kterých to nikdo nečekal. Obchoduji proto u několika brokerů a nikde nemám zůstatky, při jejichž ztrátě bych byl zcela zdevastován. Navíc je dobré přemýšlet i o pojištění vkladů, kdy spekulace na futures a akce jsou v US pojištěny různě (futures účty obecně podléhají mnohem menší regulaci). Proto mám nejen několik účtů na obchodování futures, ale jinde obchoduji opce a akcie.
Jsem si vědom toho, že každá expozice v trhu představuje risk. Částečně i proto mám raději kratší obchody s vyšší frekvencí vstupů. V rámci mého intradenního obchodního přístupu FIMS obchoduji změnu nabídky/poptávky v orderflow na nižším timeframu a obchody trvají maximálně v rámci minut. Pro rozumné profity navíc nepotřebuji v intradenním obchodování futures obchodovat s velkými počty kontraktů, což opět limituje risk. U dlouhodobějších obchodů (swingových) používám dnes opce, kde je risk velmi dobře nastavitelný ze samotné podstaty tohoto nástroje.
Jistě, uvedené zkušenosti jsou mé vlastní a sami můžete používat jiné cesty. Důležité však je o dodatečném risku v trzích přemýšlet. Patrně každému zkušenějšímu obchodníkovi se stalo, že z nějakého důvodu inkasoval mnohem větší ztrátu, než s jakým riskem původně pracoval. A ať již to bylo z nějakého technického, psychologického, nebo jiného důvodu – důležité je, aby žádná podobná ztráta neochromila vaši schopnost pokračovat v obchodování dál. A toto je třeba plánovat trochu dopředu.

V článku Jak na první daytrading autotrader jsme si popsali pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu strategie pro intradenní obchodování akciových indexů. Článek obsahoval i hotový kód pro mechanické intradenní breakout strategie a jediné, co chybělo, bylo dotažení money managementu. Na to se zaměříme dnes.
Obsah článku:
Co je money management a risk management? Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů Position sizing podle volatility Jaké trhy pro intradenní breakout strategie? Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity) ETF a CFD pro menší účty Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou Diverzifikace strategie na více trzích Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí Co je money management a risk management?
Money management a risk management jsou dvě základní komponenty, které jsou pro úspěšný trading nezbytné a představují různé, ale vzájemně se doplňující aspekty správy obchodního kapitálu.
Money management se zaměřuje na celkové řízení kapitálu a jeho alokaci mezi různé investiční příležitosti, v našem případě mezi různé obchodní systémy. To zahrnuje strategie pro určení velikosti pozic, vah systémů, diverzifikaci obchodů z pohledů korelací trhů, délky držení pozice a podobně.
Na druhé straně, risk management se více soustředí na identifikaci, analýzu a minimalizaci rizik spojených s jednotlivými obchody nebo tržními podmínkami. Jde například o proces nastavení stop-loss příkazů, sledování volatility a podobně.
Oba přístupy nám pomáhají chránit kapitál a současně rozumně riskovat proto, abychom mohli realizovat v trhu ziskové obchody.
Strategie bez zasazení do kontextu money managementu a bez správného definování risk managementu nedává smysl. Což si ukážeme na příkladu obchodního plánu představeného v minulém článku.
Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů
Intradenní breakout systémy obchodují průlom určité historické cenové úrovně. Systém diskutovaný v minulém článku obchoduje průlom velmi krátkého pětiminutového otevíracího rozpětí. Každý průlom může vést k trendovému pohybu, nebo může jít o falešné proražení, kdy se cena vrátí zpět odkud přišla, a breakout pozice bude v tu chvíli prodělávat.
Úspěšné obchodování breakoutů spočívá v tom, že budeme limitovat ztráty a ziskové pozice necháme růst. Breakout strategie mívají nižší pravděpodobnost úspěchu, ale pozitivní poměr risku a zisku (tzv. RRR). Tedy cílem je inkasovat více menších ztrát a občas větší profit.
K intradenním breakout strategiím proto patří stop-lossy. Strategie z minulého článku umisťuje stop-loss na druhou stranu otevíracího rozpětí. Ovšem finanční vyjádření takového stop-lossu se bude měnit podle zvoleného trhu a podle jeho aktuální volatility.
Pokud bude strategie obchodovat konstantně například 1 kontrakt trhu Micro e-mini Nasdaq 100 (MNQ) a stop-loss budeme umisťovat na druhou stranu otevíracího pětiminutového rozpětí, může to znamenat, že podle velikosti první úsečky bude někdy stop-loss třeba jen několik dolarů a jindy ve vysoké volatilitě například stovky dolarů. Mnohem lepší je risk normalizovat. Používat pro obchodování takový počet kontraktů, aby náš dolarový risk byl na obchod pořád více méně stejný. Pokud je volatilita nízká a otevírací rozpětí malé, použijeme více kontraktů. Pokud je volatilita vysoká a otevírací rozpětí vysoké, budeme obchodovat s menším počtem kontraktů.
Na první pohled se to nemusí zdát jako zásadní věc, ale má to ohromný dopad na celkovou profitabilitu. Podrobně jsem již o normalizaci risku psal před lety na Finančníkovi v článku Praktické tipy z money managementu – síla normalizace risku v ID obchodování. Znovu si to můžeme demonstrovat na mechanickém backtestu diskutovaných pravidlech obchodního plánu intradenního breakoutu.
Takto vypadá mechanický backtest pravidel z minulého článku na futures trhu Micro e-mini Nasdaq 100 s použitím jediného kontraktu:

A takto vypadá stejný systém, pokud budu v každém obchodu riskovat fixních 500 dolarů:

Rozdíl je patrný na první pohled – jak ve vzhledu výkonnostní křivky, tak v absolutním výnosu (výsledky neobsahují komise).
Position sizing podle volatility
Normalizování risku je snadné. Vezmeme vzdálenost stop-lossu v bodech pro daný obchod, vynásobíme jej hodnotou bodu obchodovaného trhu. Výsledným číslem vydělíme částku, kterou chceme na obchod riskovat.
Příklad ztrátového obchodu v MNQ 9.11.2023:

Otevírací rozpětí podle definovaného plánu bylo 15419,25 – 15385,75 = 33,5. Jeden bod v Micro e-mini Nasdaq 100 má hodnotu 2 dolary. Konečný počet kontraktů pak při risku 500 dolarů na obchod vypočítáme jako 500 / (33,5 * 2) = 7 kontraktů (číslo zaokrouhlujeme vždy dolů na celé kontrakty).
Jaké trhy pro intradenní breakout strategie?
Studie citovaná v minulém článku výslovně zmiňuje akciový index Nasdaq 100. A z mé zkušenosti jsou akciové indexy pro intradenní breakouty nejvhodnější. Z diskuzí s ostatními tradery vím, že mnoho obchodníků má pocit, že když bude něco fungovat na akciovém indexu, bude to fungovat na individuálních akciích. Ale není tomu tak. Akciové indexy mají jinou charakteristiku pohybů a je mnohem snazší na nich funkční breakout strategii nalézt.
Osobně podobnou breakout strategii obchoduji na akciovém indexu Nasdaq 100 a S&P 500.
Jaký konkrétní produkt pro obchodování indexů použít, bude vycházet právě z money managementu. Tedy z toho, jaký produkt si můžete dovolit s ohledem na velikost vašeho účtu. Preferencí by měly být co nejlikvidnější a především co nejlevněji obchodované produkty z pohledu poplatků a spreadu. Vybírat lze mezi futures, ETF a CFD.
Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity)
Jsou pro intradenní obchodování breakoutů na indexech patrně nejvhodnější. Trhy jako Nasdaq 100 nebo S&P 500 lze obchodovat pomocí několika futures derivátů, přičemž pro menší účty lze použít i zmiňované mikro kontrakty.
I tak je ale dobré si spočítat, jak velký účet budeme potřebovat, abychom mohli flexibilně pracovat s různým počtem pozic v různé volatilitě.
Určitě je důležité riskovat na obchod dostatečně vysokou částku, abyste si ve zvýšené volatilitě mohli dovolit obchodovat alespoň jeden kontrakt. Pokud byste riskovali 500 dolarů na obchod, jako ve výše uvedeném příkladu, pak je potřeba zvážit především jaké procento účtu těchto 500 dolarů představuje. Tedy kolik ztratíme v jediném obchodě.
Jako rozumné se mi jeví pracovat s částkou maximálně 2 %. Tedy riskovat 2 % účtu na jeden obchod (osobně riskuji mnohem méně).  Jednoduchou matematikou pak vychází, že potřebný účet by měl mít velikost 25 000 dolarů. Při podobném money managementu by neměl být problém ani s marginy. Margin bývá u jednoho futures mikro kontraktu několik set dolarů.
ETF a CFD pro menší účty
Pro menší účty bych použil buď ETF, nebo CFD.
ETF jako QQQ (kopíruje Nasdaq 100) nebo SPY (kopíruje S&P 500) se mi jeví jako ideální, neboť věrně kopírují pohyb indexu, lze je obchodovat jako akcie a mají vysokou likviditu (a tudíž mají malý spread). Viz co je etf. Můžeme je tak nakupovat od 1 share, velmi dobře strategii škálovat s ohledem na volatilitu a pracovat s opravdu malými účty. Jak je vidět na mém screenshotu, co jsem dával na profil Finančníka na síť X, své breakout obchody nyní dělám právě s použitím trhů QQQ, SPY. Důvodem pro mě není velikost účtu, ale především co nejlineárnější škálování pozic s ohledem na volatilitu a také to, že vše obchoduji automatizovaně a můj autotrader je více přizpůsoben na akcie. Bohužel díky regulacím EU je třeba mít pro obchodování většiny amerických ETF status profesionála a na běžném retailovém účtu tyto tickery obchodovat nepůjdou.
Zbývají pak ještě CFD kontrakty, které lze obchodovat u různých brokerů za různých podmínek. Sám obchoduji CFD pouze Interactive Brokers a pouze na měnách (používám je na účtu k zajištění kurzových rozdílů). U Interactive Brokers lze obchodovat CFD s tickery IBUS500 a IBUST100, které kopírují S&P 500 a Nasdaq 100. Při krátkodobém držení pozic by měly být komise u menších pozic 1 dolar (tedy 2 dolary nákup/prodej) (viz https://www.interactivebrokers.ie/en/pricing/commissions-cfd-index.php). V případě CFD by pak podobně jako u ETF bylo možné obchodovat bez páky a o to menší obchodní účet může být.
Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou
Snižovat nároky na kapitál lze i volbou trhů. Breakouty obecně fungují dobře na volatilních trzích, jako je například právě zmiňovaný Nasdaq 100. Volatilita trhu ale s sebou prostě nese určité nároky na minimální kapitál. Pokud vám výpočty podle výše publikovaného návodu budou vycházet stále příliš vysoké, můžete zkusit strategii stavět na méně volatilním trhu.
Příkladem je akciový index S&P 500 skrz Micro e-mini futures MES.
Když backtestuji stejnou logiku, jako jsem použil výše na Nasdaq 100, dostanu při risku 200 dolarů na obchod následující výkonnostní křivku:

Je vidět, že zde strategie v principu funguje také a z mé zkušenosti je potřeba na tento trh výrazně menší risk než v případě obchodování Nasdaqu.
Diverzifikace strategie na více trzích
V případě, že máte dostatečně vysoký účet, lze strategii obchodovat i na více trzích. Tak to přesně dělám v rámci portfolia já. Obchoduji intradenní breakout na Nasdaqu 100 a S&P 500.
Poslední breakout obchod v těchto trzích jsem měl v pátek 10.11.2023 a včetně screenshotu z brokerské platformy jsem jej publikoval na svém profilu Finančník sítě X, kam dávám poslední dobou komentáře ke svému systematickému obchodování.
Breakouty obchoduji na vzdálenějších úrovních, než je pětiminutové rozpětí. A velmi často se tak stává, že breakout nastává jen v jednom z trhů. V pátek byl breakout výrazně dříve na Nasdaq 100. A tak přestože v obou trzích (Nasdaq 100 i S&P 500) riskuji stejně (používám diskutované normalizovaný risk), vydělal breakout na Nasdaqu výrazně více. V Nasdaqu byl zisk po 3,5 hodinách v pozici +1 448,98 USD/obchod, v S&P 500 + 900,59 USD/obchod. Rozhodně obchodování stejné strategie na podobných akciových indexech určitý stupeň diverzifikace přináší a mohu jej doporučit ke studiu.
Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí
Ve dvou článcích jsme si ukázali konkrétní edge, který v trhu existuje a který můžete zařadit do svého portfolia. Zmiňovanou studii bych ale v každém případě vzal jen jako základ, ze kterého se můžete odrazit. Osobně se mi zdá například stop-loss umístěný podle pětiminutového otevíracího rozpětí jako velmi blízký a sám pracuji se vzdálenějšími hodnotami vycházejícími tradičně z výpočtu ATR.
Dnes jsme si ukázali, že u strategie je třeba dobře propočítat money management. Je to jednoznačně klíčové téma, protože strategie bude obchodovat s nižší úspěšnosti (ale vyšším RRR), a pokud budete pracovat s neadekvátně vysokým riskem, může strategie nakonec skončit se ztrátami i když v principu představuje breakout všeobecně velmi robustně fungující princip.
V minulém článku sdílím i hotový kód pro testování strategie určený pro TradeStation, což je patrně nejjednodušší cesta, jak s podobným typem strategií začít pracovat. Sám strategie obchoduji skrz svůj autotrader v Interactive Brokers, ale s jeho stavbou jsem strávil nemálo času a stále má své limity (a jak už jsem uvedl, i to je důvod, proč pozice obchoduji skrz ETF a ne skrz futures).